Nová zpráva zástupce pro obchod naznačuje spíše kontinuitu s politikou Donalda Trumpa.
Vláda Spojených států bude nadále bojovat s tím, co považuje za významné obchodní bariéry poškozující americké firmy a zemědělce. V případě vytváření přebytečných kapacit v několika sektorech označila Čínu za „předního světového provinilce“.
Výroční zpráva Úřadu obchodního zástupce USA ukazuje “významné překážky, které představují důležité politické výzvy s důsledky pro budoucí růstové příležitosti USA a spravedlnost globální ekonomiky“.
Zpráva také uvedla, že vláda bude jednat se zahraničními vládami o různých otázkách, které ohrožují americké vývozce. Má se jednat o otázky digitální politiky, překážek zemědělského obchodu a technických překážek. Dále slibuje, že se zaměří na problém čínských subvencí, které vytvořily nadbytečné kapacity v ocelářském, hliníkovém a také solárním odvětví a brzo by mohly ovlivnit také další odvětví průmyslu.
Podle hodnocení Al Džazíry nová zpráva naznačuje, že zástupkyně USA pro obchod Katherine Taiová hodlá, přes sliby spolupráce se spojenci USA, pokračovat v tvrdém přístupu k těm praktikám v zahraničním obchodu, které mají brzdit růst vývozu USA.
Obchodní partneři USA čekají na jednání s Taiovou a na vysvětlení toho, jak Bidenova administrativa změní obchodní politiku po čtyřech letech Trumpova působení, které se spoléhalo na cla.
Z nové, celkem 570 stran dlouhé zprávy, vyplynulo, že USA se i nadále budou vymezovat proti Číně a zemím, které zavádějí obchodní bariéry, jiné regulatorní překážky a omezují přístup americkým společnostem. Zpráva kritizovala Čínu za její „státem řízený přístup k ekonomice“ a vytváření tak přebytečné kapacity v některých odvětvích. Peking podle zprávy „rozdává miliardy dolarů“ na podporu domácích společností v rámci plánu Made in China 2025. Úřad obchodního zástupce USA přislíbil, že bude i nadále hledat bilaterální a multilaterální řešení těchto „škodlivých obchodních praktik“.
Kromě toho zprava rovněž upozorňuje na omezení údajů zavedená Indií, Čínou, Koreou, Vietnamem a Tureckem; požadavky na software v Rusku; indonéská cla na digitální produkty; požadavky na místní obsah v mnoha zemích a diskriminační daňová opatření v Rakousku, Indii, Itálii, Španělsku, Turecku a Británii.