Čínské přelety v mezinárodním vzdušném prostoru v blízkosti Tchaj-wanu vyvolaly obavy z eskalace.
Nedávný nárůst čínských vojenských cvičení a misí válečných letadel poblíž ostrova Tchaj-wanu byl podle tvrzení čínského představitele nezbytný k obraně suverenity a území státu, informovala agentura Associated Press.
Účelem posledních vojenských manévrů bylo „v zásadě chránit celkové zájmy čínského národa a životně důležité zájmy lidí na obou stranách Tchajwanského průlivu,“ řekl Ma Siao-guang, mluvčí úřadu vlády pro záležitosti Tchaj-wanu.
Během jediného říjnového dne podnikla čínská armáda v oblasti jihozápadního pobřeží Tchaj-wanu celkem 56 přeletů letadly. Jedná se o jednodenní rekord, který ukončil celkem čtyřdenní kampaň Číny, jež zahrnovala celkem 149 takových přeletů. Všechna letadla se během přeletů nacházela v mezinárodním vzdušném prostoru. Nicméně přelety vyvolaly obavy z toho, že by nějaký chybný krok mohl vyprovokovat nezamýšlenou eskalaci v tomto asijském regionu.
Ostrov Tchaj-wan vnímá čínské kroky jako „reklamu“ na to, že se podle potřeby na ostrov dokáže dostat prostřednictvím vojenských prostředků. Čína považuje Tchaj-wan za svoje vlastní území.
“Cvičení Lidové osvobozenecké armády jsou nezbytnými akcemi na obranu národní suverenity a územní celistvosti,” řekl dále Ma novinářům na dvoutýdenní tiskové konferenci v Pekingu.
Vnější pozorovatelé tvrdí, že vojenské manévry mají za cíl oslabit fyzické obranné schopnosti Tchaj-wanu opotřebováním a zároveň obrátit občany proti jejich lídrům formou psychologické války.
Tchaj-wan, blízký spojenec USA, na čínské akce reagoval vysláním stíhacích letounů, aby čínské letouny zadržely. Také aktivoval své protiraketové systémy protivzdušné obrany. Ostrov rovněž pracuje na posílení své obrany nákupem nových technologií z USA a vývojem domácích systémů, včetně ponorek. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že naprostá většina Tchajwanců je pro zachování svého de facto nezávislého statusu, aniž by ustoupila požadavkům Číny na politické sjednocení.