S tím, jak v různých částech světa odeznívá krize způsobená koronavirem, narůstají v mnoha společnostech opět problémy s dodavatelským řetězcem, které se týkají především USA a eurozóny.
Indikátory Mezinárodního měnového fondu ukazují, jak se během pandemie vyvíjely poruchy dodavatelského řetězce, které na začátku roku 2020 prudce vzrostly a v průběhu roku 2021 opět zesílily, protože nový normál způsobuje, že se všechny druhy zboží stávají více vyhledávanými na pozadí trvalejšího znovuotevření. Na druhou stranu dodavatelské řetězce v Číně a na rozvíjejících se trzích jsou zasaženy méně.
Mnozí dodavatelé, kteří se stále potýkali s výlukami a omezeními, jakož i se ztrátou pracovních sil z důvodu nemoci nebo omezení cestování, museli omezit svou výrobu a nebyli již schopni v plném rozsahu plnit své dodavatelské závazky. A protože i jediný chybějící díl dodávky může rychle masivně ovlivnit výrobní procesy, složitá struktura globálních dodavatelských řetězců se může rychle položit.
Podle MMF jsou příčinou růstu spotřebitelských cen také narušení dodavatelského řetězce spolu s rostoucími cenami surovin. MMF očekává, že tato globální inflace dosáhne svého vrcholu na konci roku 2021 a v polovině roku 2022 se v mnoha zemích vrátí na předkrizovou úroveň.
Index narušení dodavatelského řetězce vypočítává MMF na základě rozdílu mezi indexy dodací lhůty a výroby PMI (Purchasing Managers‘ Index). Čím vyšší je jeho hodnota, tím více poruch se vyskytuje v globálních dodavatelských řetězcích.
Globální oživení pokračuje, ale jeho dynamika slábne a zvyšuje se nejistota
Jak uvedl Mezinárodní měnový fond ve svém říjnovém „Výhledu světové ekonomiky“ (World Economic Outlook), narušení dodávek představuje politickou výzvu. Na jedné straně pandemie a výkyvy počasí vedly k nedostatku klíčových vstupů a snížily výrobní aktivitu v několika zemích. Na druhé straně tyto výpadky dodávek spolu s uvolněním zadržované poptávky a oživením cen komodit způsobily rychlý růst spotřebitelských cen například ve Spojených státech, Německu a v mnoha rozvíjejících se tržních a rozvojových ekonomikách. Ceny potravin se nejvíce zvýšily v zemích s nízkými příjmy, kde je nejpalčivější nedostatek potravin, což zvyšuje zátěž chudších domácností a zvyšuje riziko sociálních nepokojů.
Výpadky v zásobování
Prudký pokles poptávky v roce 2020 vedl mnoho podniků k omezení objednávek meziproduktů. Jakmile v roce 2021 oživení nabralo na obrátkách, někteří výrobci reagovali pomalu a nebyli schopni znovu rychle zvýšit dostatečnou nabídku; například výroba mikročipů v poměru k poptávce zůstává omezená. Během pandemie navíc došlo k velkému narušení světové distribuce přepravních kontejnerů, takže mnoho z nich uvízlo mimo své obvyklé trasy. Dočasná narušení (například uzavření Suezského průplavu, omezení v přístavech v deltě Perlové řeky v Číně po vypuknutí epidemie COVID-19 a omezení v přístavech v Los Angeles a Long Beach) ještě zhoršila zpoždění dodávek.
Index narušení globálního dodavatelského řetězce. Z grafu vyplývá, že k největšímu výpadku došlo v eurozóně (tmavě modrá barva). Zdroj: Statista.
Psali jsme:
- Problémy v dodavatelských řetězcích budou pokračovat i v příštím roce
- Stane se Severní mořská cesta novou globální obchodní trasou?
- Západní Balkán doufá v nové dodavatelské řetězce
- Zpoždění v dodavatelských řetězcích ovlivňují výrobu po celém světě
- Konec globalizace se nekoná
- Japonští přepravci hledají nové cesty do Evropy
- Zásobování v Německu vázne kvůli narušeným dodavatelským řetězcům
- Narušení provozu Suezského kanálu vyvolá dominový efekt
- Frankfurt se připojil k „Nové Hedvábné stezce“
- Globalizaci za bagr!
- Jak zasáhne koronavirus evropské výrobní řetězce?