Nedostatek hořčíku z Číny ohrožuje globální automobilový průmysl

VSa Zprávy

Tisíce podniků a miliony pracovních míst jsou v ohrožení kvůli katastrofálnímu nedostatku klíčové komodity, jejíž zásoby by mohly dojít během několika týdnů.

Hořčík je klíčovým materiálem používaným při výrobě hliníkových slitin, které se používají ve všech oblastech, od automobilových dílů až po stavební materiály a potravinářské obaly.

Čína má téměř monopolní postavení v celosvětové výrobě hořčíku, ale snaha čínské vlády snížit domácí spotřebu energie v souvislosti s rostoucími cenami energie zpomalila od 20. září výrobu na minimum. V provinciích Šen-si a Šan-si, které jsou hlavními světovými centry výroby hořčíku, muselo být v důsledku výpadků elektřiny uzavřeno 25 závodů a pět dalších závodů snížilo výrobu o 50 %.

Proč musí Čína elektřinou šetřit?

Existují dva důvody, proč Čína najednou musí šetřit elektřinou. Obojí je přinejmenším zčásti vina vlády a obojí souvisí s uhlím. Fosilní paliva jsou v Číně stále nejdůležitější surovinou pro výrobu elektřiny. V roce 2020 se 49 % elektřiny vyrábělo z uhlí. Čína produkuje většinu vlastního uhlí, ale to nestačí. Proto má smlouvy o dodávkách s jinými státy, především s Austrálií.

Čína a Austrálie se však v roce 2020 nepohodly. Vládě v Pekingu je trnem v oku, že její kolegové z Canberry nejprve vyloučili čínskou společnost Huawei z rozšiřování sítě 5G v Austrálii a poté tento gigantický stát jasně kritizovali během v souvisloslti s koronakrizí.

Ministryně zahraničí Marise Payneová například vyzvala k nezávislému vyšetřování původu koronaviru. Čína se cítila odstrčená a dala to Australanům pocítit. Začalo to zákazem dovozu australského vína a vystupňovalo se to až k tomu, že australské nákladní lodě s uhlím už nesmějí kotvit v čínských přístavech. Peking zůstává tvrdý i nyní, kdy mu doslova dochází uhlí.

Nedostatek dodávek je však pouze jedním ze dvou problémů čínské energetiky. Druhým důvodem je, že země chce být jedním z průkopníků energetické transformace. K tomu je nezbytné rychle odstranit uhlí z energetického mixu. Ale tak rychle to nepůjde. Bude trvat dlouho, než obnovitelné zdroje energie nahradí uhlí. Peking však již stanovil pro své provincie přísné emisní cíle. V současné době lze tyto cíle jen stěží splnit, zejména v průmyslových regionech.

Obavy lídrů zemí EU

Vedoucí představitelé EU vyjádřili obavy, že nedostatek hořčíku by mohl donutit výrobce automobilů a další uživatele hliníku, aby během několika týdnů zastavili výrobu, pokud Čína neobnoví provoz svých hořčíkových tavíren. Diplomaté sdělili listu Financial Times, že odstupující německá kancléřka Angela Merkelová varovala své kolegy na čtvrtečním summitu v Bruselu před možnou krizí.

Podle diplomatů obeznámených s diskusí Merkelová uvedla, že růst světových cen energií má neočekávané vedlejší účinky a že nedostatek hořčíku v Číně poškozuje výrobce automobilů v Evropě. Její obavy podpořil i Andrej Babiš, premiér České republiky, další země vyrábějící automobily.

V typickém automobilu se používá přibližně 3,5 kg hořčíku ve formě dvou slitin: hořčíkových tlakových odlitků a hliníkových slitin. Celosvětově se v automobilovém průmyslu používá 35 % hořčíkových slitin – 25 % ve formě hořčíkových tlakových odlitků a 10 % ve formě hliníkových slitin. Vzhledem k tomu, že 70 % hořčíku se používá pro výrobu slitin, je podíl automobilového průmyslu na celosvětové spotřebě hořčíku významný.

Hořčík lze získávat z různých zdrojů, včetně dolomitových rud (uhličitan vápenato-hořečnatý), mořské vody a solanek bohatých na hořčík. V posledních letech se hlavní zdroj hořčíku přesunul od magnezitu k dolomitu. Magnezitové a dolomitové rudy se obvykle těží povrchovými metodami, které často vyžadují odstranění značného množství nadloží a odpadní horniny, aby se ruda odkryla a umožnila těžba. Hořčík získaný z mořské vody a přírodních solanek lze čerpat přímo ze zdroje do závodu na výrobu hořčíku.

Největšími producenty hořčíku jsou: Čína (90 %), Rusko (6 %), USA (6 %), Brazílie (2 %), Izrael (2 %), Kazachstán (2 %), Turecko (1,1 %), Ukrajina (0,5 %) – číslo v závorce udává světový podíl v procentech.

Vysoká cena hořčíku

Současný výpadek čínských dodávek již vedl k rekordním cenám a celosvětovému narušení dodavatelského řetězce. Zbývající dovoz hořčíku se dnes obchoduje za ceny ve výši přibližně 10 000 až 14 000 dolarů za tunu, oproti přibližně 2 000 dolarům za tunu na začátku tohoto roku. Pak je téměř nemožné, aby evropské společnosti vyráběly nebo získávaly materiály obsahující hořčík na životaschopné úrovni.

Ložiska hořčíku v Číně jsou hojná, obavy o životní prostředí v souvislosti s energeticky náročným zpracováním surovin (ty se jen zřídka nacházejí v čisté formě v zemi) jsou nízké a těžba je levná. Ostatní části světa proto přenesly výrobu na Dálný východ.

 

Psali jsme:

 

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.