Spalování uhlí a odpadů znečišťuje města, která nejsou napojena na síť, protože přednost mají velké plynovody.
Ačkoli je Rusko největším světovým vývozcem plynu, doma se potýká s problémy s připojením svého rozsáhlého území k domácí síti, napsaly noviny Financial Times (str. 6, tištěná verze z 5. ledna 2022).
Pouze 11 z 83 ruských správních oblastí je plně napojeno na plynovodní síť, přibližně třetina sídel napojena není. V rozsáhlém Sibiřském federálním okruhu se 17 miliony obyvatel má přístup k plynu z plynovodu pouze 17 % sídel. Státní plynárenský gigant Gazprom, který je od roku 2000 zodpovědný za rozšiřování hlavní domácí infrastruktury, uvedl, že do roku 2030 plánuje vybudovat všechny místní plynovody, které jsou „technicky proveditelné“. Igor Juškov, analytik think tanku Národní fond energetické bezpečnosti, říká, že by bylo vhodnější říci „ekonomicky odůvodněné“. Mnohé oblasti jsou příliš odlehlé a řídce osídlené na to, aby projekty dávaly finanční smysl.
„Ve většině případů je tento argument Gazpromu oprávněný,” řekl Juškov. Dodává však, že zbývá mnoho oblastí, které by měly být propojeny. „Plyn není jen zboží, je to prvek sociální spravedlnosti,“ řekl Juškov. „Jsme největší zemí na světě, pokud jde o zásoby plynu…, zatímco mnoho lidí je bez plynu, i když žijí podél hlavních exportních plynovodů.“
Ilustrační foto: Halfirien, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons