Mnichovská bezpečnostní konference: O Putinovi bez Putina

VSa Zprávy

EU a NATO by měly konečně otevřeně promluvit o tom, zda chtějí Ukrajinu skutečně přijmout, nebo ne.

Navzdory velmi dramatické situaci opustil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský na několik hodin Kyjev, aby shromážděným šéfům států a vlád v Mnichově sdělil svůj pohled na věc: EU a NATO by měly konečně otevřeně promluvit o tom, zda chtějí Ukrajinu skutečně přijmout, nebo ne. A tím mu podle Zelenského poskytnout ochranu před ruským sousedem. Požaduje „bezpečnostní záruky“ od NATO a ptá se, proč již nebyly uvaleny ohlášené tvrdé ekonomické sankce proti Rusku, když se Západ domnívá, že Rusko napadne a rozpoutá válku v Evropě.

Poprvé v historii Moskva nevyslala delegaci, což je také jasné prohlášení. Téměř nepřetržitě se tedy mluvilo o Rusku a prezidentu Vladimiru Putinovi, ale ne s ním.

Mnichovské konference se zúčastnili také představitelé USA: ministr zahraničí Antony Blinken a viceprezidentka Kamala Harrisová.

„Na Mnichovské bezpečnostní konferenci jsem znovu potvrdil naši neochvějnou podporu svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny. Spojené státy jsou odhodlány posilovat naše vztahy s Ukrajinou, protože se snažíme bránit ruské agresi a budovat prosperující budoucnost pro všechny Ukrajince,“ uvedl na Twitteru Blinken.

Kamala Harrisová na tiskové konferenci kromě jiného sdělila, že USA Ukrajině „převedly a poskytly pomoc ve výši 650 milionů dolarů“. „A také jsme poskytli určité záruky za půjčky, zejména ve výši 1 miliardy dolarů. A to je navíc ke všemu, co jsme společně udělali prostřednictvím aliance NATO, abychom poskytli podporu Ukrajině,“ dodala.

Harrisová považuje „situaci za dynamickou“ a „v závislosti na tom, co se stane v nadcházejících dnech, přehodnotíme potřeby, které Ukrajina má, a naše možnosti podpory. A to jsme dělali v průběhu těchto mnoha měsíců.“

Harrisová rovněž oceňuje a obdivuje přání prezidenta Zelenského vstoupit do NATO. K tomuto tématu uvedla následující: „Jedním ze základních principů NATO je, že každá země musí mít možnost (neomezenou, nerušenou) rozhodovat o své budoucnosti, a to jak z hlediska formy vlády, tak v tomto případě, zda si přeje být členem NATO. A uvedu to do kontextu, protože zřejmé je i to, že žádná jiná země nemůže nikomu říkat, zda má nebo nemá vstoupit do NATO. To by měla být jejich nezávislá volba.“

Pokud jde o sankce, tak Harrisová míní, že „účelem sankcí vždy bylo a je odstrašení“. A dále k tomu řekla: „Uvědomme si však také jedinečnou povahu sankcí, které jsme nastínili. Jedná se o jedny z největších sankcí, ne-li nejsilnější, jaké jsme kdy vydali. Jak jsem včera zformulovala, jsou namířeny proti institucím – zejména finančním institucím – a jednotlivcům a způsobí ruské ekonomice a jejich vládě absolutní škody. Jsme pevně přesvědčeni, že sankce jsou výsledkem nejen našeho pohledu jako Spojených států, ale i pohledu sdíleného našimi spojenci. A spojenecký vztah je takový, že jsme se shodli na tom, že odstrašující účinek těchto sankcí je stále smysluplný, zejména proto, že stále upřímně doufáme v diplomatickou cestu.“

(Celý přepis tiskové konference je zde v angličtině.)

Obavy Itálie z energetických sankcí

Pokud jde o ekonomické dopady, tak italský premiér Mario Draghi řekl, že „v současné době stále neexistuje žádné posouzení kvantitativního dopadu případných sankcí, ale víme, že některé sankce by měly větší dopad na Itálii a menší na ostatní země. A odpověď je zcela jasná: všechny sankce, které nepřímo ovlivňují trh s energií, mají větší dopad na zemi, která dováží nejvíce plynu. A Itálie má pouze plyn, nemá jadernou energii a uhlí a je více vystavena riziku. Zkoumáme také, jak by bylo možné pokračovat v zásobování Itálie z jiných zdrojů, pokud by ty ruské selhaly.“

Macronova (telefonická) snaha o deeskalaci

Jak informoval Elysejský palác, francouzský prezident Emmanuel Macron v neděli 20. února telefonicky hovořil s prezidentem Ruské federace Vladimirem Putinem a shodli se na následujících bodech:

– obnovení práce v normandském formátu na základě výměny názorů a návrhů, které v posledních dnech předložila Ukrajina.

– intenzivně pracovat na tom, aby se v nejbližších hodinách mohlo uskutečnit zasedání třístranné kontaktní skupiny s cílem zajistit závazek všech zúčastněných stran k příměří na liniích, kde dochází ke kontaktu.

– je třeba upřednostnit diplomatické řešení současné krize a udělat vše pro jeho dosažení. Za tímto účelem bude v nadcházejících dnech a týdnech probíhat intenzivní diplomatická práce. Ministr pro Evropu a zahraniční věci Jean-Yves Le Drian se v příštích dnech setká se svým protějškem Sergejem Lavrovem a za tímto účelem se v Paříži uskuteční několik konzultací.

– tato diplomatická práce by měla umožnit dosáhnout pokroku na základě nejnovějších výměn názorů za účasti všech zúčastněných stran (Evropanů, spojenců, Rusů a Ukrajinců), aby v případě splnění podmínek vedla k setkání na nejvyšší úrovni s cílem definovat nový mírový a bezpečnostní řád v Evropě.

– aby bylo možné tuto práci vykonávat za vážných podmínek, obě hlavy států se pevně zavázaly, že podniknou všechny užitečné kroky, aby zabránily eskalaci, snížily rizika a zachovaly mír.

Těsně po telefonátu Macrona s Putinem se uskutečnil rozhovor s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Macron znovu ocenil chladnokrevnost svého partnera a jeho odhodlání zabránit eskalaci. Prezident Zelenskyj potvrdil své odhodlání nereagovat na provokace a dodržovat příměří. Tyto výměny jsou součástí úsilí prezidenta republiky, který v úzké koordinaci s evropskými partnery a spojenci usiluje o zachování východisek z krize prostřednictvím dialogu a diplomacie. Evropané a spojenci v NATO nadále pozorně sledují vývoj a koordinují nezbytné nátlakové a odstrašující prostředky.

 

Psali jsme:

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.