Balkánské zápisky komentují poslední vývoj kolem Kosova v souvislosti s cestou srbského prezidenta do Německa.
Těsně před návštěvou Petra Fialy v Berlíně zde probíhalo důležité jednání srbského prezidenta Aleksandra Vučiće s čelnými německými představiteli o otázkách Kosova. Jednání byl přítomen Miroslav Lajčák, zvláštní zmocněnec EU pro kosovsko-srbský dialog. Normalizace vztahů mezi Srbskem a Kosovem je podmínkou na cestě do EU. Slovenský diplomat je hlavním vyjednávačem již od jara 2020. Jeden z expertů na problematiku Balkánu trefně poznamenal na adresu Lajčáka: „Přestože je balkánským matadorem, ani jeho perfektní znalost reálií jazyka a to, že se na Balkáně pohybuje již roky, nestačí k vyřešení kvadratury kruhu.“
Hlavní otěže v dialogu Bělehrad – Priština má převzít německý kancléř Olaf Scholz. Média tvrdí, že nyní jde o rozhodnou fázi. To se ale říká vždy a opakuje již po několikáté. Srbský prezident před odjezdem tvrdil, že očekává tvrdá jednání. To se potvrdilo, když Scholz i ministryně zahraničí Annalena Baerbocková jednohlasně srbskému představiteli řekli, že vstup do EU je možný pouze, když Srbsko uzná samostatnost Kosova. V tomto bodě jednání zřejmě začalo a také skončilo. Vučić i přes svoji diplomatickou dovednost, kterou s úspěchem uplatňuje v lavírování mezi Ruskem a EU, se zdá s Německem nepohne. Vše mezi Bělehradem a Prištinou zůstává u ledu. Srbsko bude proto nyní tvrdě trvat na prosazování existence Společenství srbských obcí s jejich autonomií v Kosovu navzdory protestům Prištiny. Tento důležitý bod je jedním z patnácti a je zakotven v základní smlouvě (Briselski sporazum) o vztazích z dubna roku 2013. Připomeňme, že důležitou roli ve vyjednávání hraje mimo Slovenska a Lajčáka, ještě další diplomat mluvčí Evropské komise Peter Stano a také Česká republika, kterou zastupuje v jednáních diplomat Tomáš Szunyog jako velvyslanec EU v Prištině. To znamená, že od července tohoto roku, kdy ČR převezme předsednictví EU, mělo by být vedle Německa „tahounem“ všech vyjednávání.
Diplomaté se budou muset setkávat se srbskou neústupností opírající se o Čínu a Rusko v OSN a především Radě bezpečnosti, kde blokují jakékoli snahy přijmout Kosovo do některé z mezinárodních organizací.
Tlak na Srbsko je obrovský a zesílil po ruské invazi na Ukrajině. Zdá se, že ale Srbsko v určitém směru začíná ustupovat argumentaci Západu. Svědčí o tom prohlášení člena a poslance vládní Srbské pokrokové strany Dragana Šormaze. Dříve by taková kritika na adresu Ruska byla nemožná. Kritizoval takzvané ruské „humanitární centrum“ v Niši, které podle něj neprokázalo důvod své existence. Západ považuje ruské centrum za čistě špionážní základnu. Dále Šormaz dával do souvislostí „na klíč v minulosti organizované demonstrace, někdy také násilné, jako tomu bylo v létě roku 2020“. Poslanec vládní strany dále říká: „V těchto demonstracích vystupovali také Rusové, příslušníci Wagnerovy skupiny, které jsme zatýkali. To je pro mě důvod, který svědčí o tom, že velký počet diplomatů z ruského velvyslanectví pracuje proti zájmům Srbska. Naše rozvědka má o tom své informace a je velice lehké, abychom zareagovali.“
Dragan Šormaz v rozhovoru pro opoziční deník Danas pokračuje ve svém komentáři ruské politiky v Srbsku. Radí vládě, aby zakročila: „Srbsko musí být součástí svobodného, demokratického, technologicky vyspělého euroatlantického světa. Vše ostatní je lež a klam. Lidé to pochopí.“ Nakonec dodává: „Musíme si vybrat, zda je naše místo v Evropě nebo v asijské despocii, kde dominuje zaostalost a chudoba.“
Jeho slova se zcela určitě setkají s určitou odezvou a budeme sledovat, zda jde o náhodný výkřik nebo nový trend v srbské politice.
Vydáváme ve spolupráci s webem Balkánské zápisky.