Milan Daniel míní, že mír je absolutně významnou hodnotou, která by měla překlenout názorové a po rozdíly a politické rozmíšky.
O minulé neděli se na Náměstí republiky v Praze sešlo z iniciativy organizátora Ladislava Vrábela a jeho přátel snad více než tisíc podporovatelů internetové výzvy Za mír a svobodu slova. Se svými projevy vystoupila řada řečníků, jejichž názory a stanoviska se přes odlišné politické ukotvení shodovaly na tom, že svoboda je v zemi vládnoucí mocí potlačována a místo míru ve válce na Ukrajině vláda podporuje válku. Česká republika měla podle řečníků v srdci Evropy jedinečnou šanci zaujmout podobně vyváženou a rozumnou pozici jako Rakušané či Maďaři a přispět k rozumnému dialogu a urovnání s Ruskem. Nejenže to neudělala, ale již léta nejrůznějším okopáváním působila ve vztahu s Ruskem k destrukci rozumných vztahů. Aktuálním důsledkem je zdražování energií, prognóza budoucího dopadu oficiálního českého zahraničně politického angažmá však hrozí ještě mnohem vážnějšími dopady.
Iniciativa ostře kontrastuje s tím, že česká veřejnost vybrala podle ukrajinského velvyslance v ČR Jevhena Perebyjnise na zbraně pro Ukrajinu více než miliardu korun a diskurzem oficiálních médií, jež podporují zbrojení a vedou vůči Rusku ostře konfrontační kampaň.
Stejně jako za minulého komunistického režimu jsou odpůrci politiky toho současného v menšině, která je dána zejména mediální převahou moci. Přesto tato menšina moc zneklidňuje alternativou, kterou nabízí. Dialog proti konfrontaci je jí osočován jako defétistický postoj, jenž nahrává druhé straně.
Účastníci výše zmíněné demonstrace a signatáři stejnojmenné výzvy jsou však toho názoru, že zbraně neodstraní utrpení nevinných lidí, jejich zmařené životy a často i celoživotní úsilí. Soudí, že pro obyčejné lidi na Ukrajině není významná volba mezi ukrajinským či ruským oligarchou, ale mezi válkou a mírem.
Iniciativa Za mír a svobodu není v ČR první ani jediná, kdo protiválečné postoje zastává. Sympatické je, že poskytuje platformu pro různé jiné skupiny či strany. Mír je totiž natolik absolutně významnou hodnotou, že názorové a ideové rozmíšky musí jít stranou. Aby se z podobných stružek a potůčků stala řeka, skutečné a silné protiválečné hnutí, je třeba, aby se síly spojily, aby si hybatelé těchto iniciativ společně sedli a potom na jednom můstku společně i působili.
(Autor je členem slovenského občanského sdružení Zjednoteni za mier)