Evropa zachraňuje demokracii před velkými technologiemi

VSa Trendy

„Způsob, jakým jsou informační prostory vytvářeny, vlastněny a provozovány, má podstatný vliv na naše životy, naše společnosti a na životaschopnost našich demokracií,“ říká Shoshana Zuboffová.

23. dubna schválili zákonodárci v Bruselu „Zákon o digitálních službách“ (DSA – Digital Services Act; informace v češtině zde), který je významným právním předpisem zaměřeným na omezení moci velkých technologických firem. DSA je odvážné zúčtování s historií – první komplexní deklarace digitální budoucnosti založené na legitimní autoritě demokratických práv a právního státu a signál, že principy samosprávného démosu mohou přežít digitální století, napsala profesorka Shoshana Zuboffová pro noviny Financial Times.

Magazín TIME také publikoval 11. května se Zuboffovou rozhovor, z nějž přinášíme pár postřehů.

DSA a Muskův Twitter

Elon Musk nedávnou koupil Twitter za 44 miliard dolarů. Shoshana Zuboffová to okomentovala slovy: „Pan Musk těží z chybné minulosti. Znamená to, že nemáme žádné zákony, které by zabránily jedné osobě vlastnit značnou část našeho informačního prostoru a dělat si, co se jí zlíbí. Důsledkem je, že celý svět je nucen být posedlý jedním člověkem: „Co udělá pan Musk?“ Bolestně jsme si uvědomili, že způsob, jakým jsou tyto informační prostory vytvářeny, vlastněny a provozovány, má podstatný vliv na naše životy, naše společnosti a na životaschopnost našich demokracií. Legislativa DSA nám ukazuje jinou budoucnost a stojí v čele demokratického obrození, které zpochybňuje vizi technologických gigantů o naší budoucnosti.“

Zuboffová zde odkazuje na „úsvit celosvětové sítě“, tedy polovinu 90. let, „kdy bylo digitálně uloženo méně než 20 % světových informací“. Tehdy se podle ní „liberálním demokraciím nepodařilo vytvořit ucelenou politickou vizi digitálního století, která by podpořila demokratické hodnoty, zásady a správu věcí veřejných“.

V roce 1997 zveřejnili Clinton a Gore první autoritativní politický rámec pro „globální elektronický obchod“.  „Vedoucí úlohu by měl mít soukromý sektor,“ napsali. Stávající zákony a předpisy, které by mohly bránit elektronickému obchodu, měly být – a to je citát – přezkoumány a revidovány nebo odstraněny.

Tržní utopie 90. let a ničení soukromí

„Tržní utopie 90. let byla hluboce protidemokratickou radikální vizí. Naši zákonodárci věřili, že demokracie je horší než soukromé společnosti. Doslova se zřekli odpovědnosti za všechny klíčové politické otázky v novém digitálním prostoru, včetně ochrany soukromí a spotřebitelů,“ říká Zuboffová. A dále pokračuje: „Tuto mezeru po sobě zanechaly a rychle zaplnily malé internetové společnosti, které začaly působit na přelomu 90. let a počátku nového tisíciletí, a jejich nová ekonomická logika sledovacího kapitalismu: po krachu dot.com musely najít způsob, jak vydělávat. Nebylo to samozřejmé. Google byl první, kdo tento kód rozluštil: všechno se dá proměnit v data. Vaše snídaně, váš vztek, sklon vašich ramen, kam jdete, co děláte, co říkáte.“

Spoluzakladatel společnosti Google Larry Page byl v roce 2001 dotázán: „Co je předmětem podnikání společnosti Google?“ Jeho odpověď zněla: „Osobní informace.“ Viděl, že celý lidský život bude možné prohledávat a indexovat.

„Google vytvořil vyhledávač, který uživatelům umožňoval prohledávat svět, ale jeho skutečná hodnota spočívala v tom, že umožňoval prohledávat své uživatele. Uvedl tak do pohybu rozsáhlou destrukci soukromí, která je charakteristickým znakem naší doby,“ poukazuje profesorka.

Pokud jde o Facebook, tak podle ní si „Mark Zuckerberg prosadil osobní autoritu nad sociální komunikací v globálním měřítku“. „To je nepřípustné,“ upozorňuje Zuboffová. „V demokracii to jednoduše vytváří nepřekonatelné podmínky. Z občanů se stali přihlížející. Každý den, když čtete zprávy, je to samé: Prosím, pane Zuckerbergu, udělejte něco, aby se věci zlepšily. Jsme přihlížejícími, kteří prosí tyto kdysi mladé muže, kteří mají přístup ke znalostem o lidech a společnosti, které nikdy předtím neexistovaly. Dokument Facebooku, který vyšel kolem roku 2018, popisuje umělou inteligenci Facebooku, jak se všechny datové toky vypočítávají do předpovědí. Denně přijímala biliony datových bodů, aby každou sekundu vytvořila 6 milionů předpovědí chování.“

Informace jako zboží

„Sledovací kapitalismus zachází s informacemi jako s hromadným zbožím, podobně jako s tunami pšenice nebo barely ropy. Tento kapitalismus vytváří abnormální okolnosti. Utajení bylo rozhodujícím faktorem, který umožnil internetovým startupům před 20 lety vytvořit dnešní globální institucionální řád. Získávají naše údaje prostřednictvím skrytých mechanismů, ergo „sledování“. Operace, kterými se tato data pohybují, jsou tajné, nerozluštitelné. Neexistuje žádná transparentnost, a tudíž ani žádný standard reality, podle kterého bychom mohli posuzovat integritu informací. Zákon o digitálních službách prosazuje transparentnost. Poprvé umožňuje nezávislým auditorům a výzkumným pracovníkům otevřít tyto černé skříňky – získávání dat, algoritmické cílení, atd.  – všechny tyto věci, které byly dosud neviditelné,“ dodává profesorka.

Celé interview najdete zde v angličtině.

 

Psali jsme:

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.