Žádný z vedoucích představitelů Brazílie, Číny, Indie ani Jihoafrické republiky otevřeně neodsoudil ruského prezidenta Vladimira Putina za invazi jeho země na Ukrajinu na začátku roku.
V rámci 14. summitu zemí BRICS se čínský prezident Si Ťin-pching prostřednictvím videokonference spojil s vedoucími představiteli Brazílie, Indie, Ruska a Jihoafrické republiky, aby společně diskutovali o otázkách společného zájmu. Tématem summitu je nastolení „nové éry“ globálního rozvoje. Navzdory značným rozdílům si představitelé pěti zemí udržují určitý odstup od liberálního řádu vedeného Spojenými státy.
Podle analytiků je summit v roce 2022 na pozadí složité geopolitické situace, která zahrnuje válku v Evropě a rostoucí ekonomické oddělení Číny a USA, vhodnou platformou pro prosazování vize, jak by měly vypadat mezinárodní vztahy.
***
Si Ťin-pching: Země BRICS musí světu přinést pozitivní, stabilizační a konstruktivní sílu
Si Ťin-pching pronesl hlavní projev na zahajovacím ceremoniálu podnikatelského fóra BRICS, přinášíme z něj krátkou ukázku:
„Právě nyní náš svět čelí drastickým změnám a pandemii, které jsou v obou případech nevídané po celé století. Stále se objevují různé bezpečnostní výzvy. Světová ekonomika se na své cestě k oživení stále potýká se silnými protivětry a globální rozvoj utrpěl velké komplikace. Kam svět směřuje: Mír nebo válka? Pokrok nebo úpadek? Otevřenost nebo izolace? Spolupráce nebo konfrontace? To jsou volby doby, před kterou stojíme.
Měli bychom být solidární a koordinovaní a společně udržovat světový mír a stabilitu. Tragédie minulosti nám říkají, že hegemonie, skupinová politika a bloková konfrontace nepřinášejí mír ani bezpečnost; vedou pouze k válkám a konfliktům. Slepá víra v takzvanou „pozici síly“ a snaha rozšiřovat vojenská spojenectví a usilovat o vlastní bezpečnost na úkor ostatních vede pouze k bezpečnostnímu dilematu. Naději na mír můžeme mít pouze tehdy, když si všichni budeme vážit míru a budeme ho prosazovat a nikdy nezapomeneme na bolestné lekce z války. Měli bychom zůstat věrni slibu Charty OSN a plnit poslání udržovat mír.
„Měli bychom se vzájemně oslovit a společně podporovat udržitelný globální rozvoj. Proces globálního rozvoje dnes narazil na velké překážky. Téměř 1,2 miliardy lidí v téměř 70 zemích se potýká s krizí COVID-19, potravinovou, energetickou a dluhovou krizí. To, čeho bylo dosaženo za desetiletí globálního úsilí o snížení chudoby, by mohlo být ztraceno.
V loňském roce jsem předložil Globální rozvojovou iniciativu a vyzval jsem všechny země, aby realizovaly Agendu pro udržitelný rozvoj 2030, vytvořily jednotné, rovné, vyvážené a inkluzivní globální rozvojové partnerství a podpořily spolupráci v celé řadě oblastí, jako je snižování chudoby, veřejné zdraví, vzdělávání, digitální konektivita a industrializace. Měli bychom prohloubit spolupráci s cílem lépe zajistit potravinovou a energetickou bezpečnost.
Měli bychom využít příležitostí, které přináší nová vědeckotechnická revoluce a průmyslová transformace, a podpořit tok výrobních faktorů, které umožňují inovace v celosvětovém měřítku. Měli bychom pomoci rozvojovým zemím urychlit rozvoj digitální ekonomiky a zelené transformace. Měli bychom se také zapojit do spolupráce v oblasti reakce na virus COVID-19 a poskytnout rozvojovým zemím více léků proti tomuto viru, abychom jej mohli včas porazit. Měli bychom reagovat na obavy lidí, sledovat širší zájmy všech zemí a nasměrovat globální rozvoj do nové éry, která přinese prospěch všem.
Hlavní vyspělé země by měly přijmout odpovědnou hospodářskou politiku a vyhnout se negativním politickým dopadům, které by mohly těžce dopadnout na rozvojové země. Opakovaně se ukázalo, že sankce jsou bumerangem a dvojsečnou zbraní. Zpolitizovat globální ekonomiku a udělat z ní svůj nástroj či zbraň a svévolně uvalovat sankce s využitím svého primárního postavení v mezinárodním finančním a měnovém systému ve výsledku pouze poškodí vlastní zájmy i zájmy ostatních a způsobí utrpení všem.
Měli bychom podporovat rozsáhlé konzultace a společné příspěvky k dosažení společných přínosů, posílit globální správu ekonomických záležitostí a zvýšit zastoupení a hlas rozvíjejících se trhů a rozvojových zemí. To zajistí, že všechny země budou mít stejná práva, budou dodržovat pravidla jako rovný s rovným a budou mít stejné příležitosti.“
***
Bude se BRICS rozšiřovat?
Čína na květnovém zasedání ministrů zahraničí tohoto bloku navrhla rozšíření skupiny BRICS. Ačkoli ostatní členské země tento návrh uvítaly, nebylo oficiálně oznámeno, kdo by se mohl stát novým členem.
„Můžeme si udělat představu o tom, které země by mohly být pozvány, když se podíváme na jejich postoj k Ukrajině a jejich chování při hlasování o konfliktu v OSN,“ řekl Huang Yanzhong, vedoucí pracovník pro globální zdraví v Radě pro zahraniční vztahy. „Ty rozvojové země, které se zdržely hlasování nebo podpořily Rusko, mohou být získány pro vstup.“
Podle některých analytiků však Čína může mít co dělat, aby se BRICS stal atraktivní volbou, protože s ní rivalové soupeří o vliv na rozvíjející se ekonomiky.
„Mnohé z toho, co Čína prostřednictvím BRICS prosazuje, je pro rozvíjející se země atraktivní, ale výzvou pro Peking je, že pro ně existuje stále více alternativ … ať už je to volná a otevřená Indo-pacifická vize s důrazem na infrastrukturní propojení, stanovení standardů, zdravou infrastrukturu, nástroje pro dobrou správu věcí veřejných nebo alternativní financování, stejně jako projekty infrastrukturního propojení pod vedením Japonska a EU,“ řekl Stephen Nagy, odborník na indo-pacifickou oblast a vedoucí pracovník MacDonald-Laurier Institute v kanadské Ottawě. „Existuje mnoho různých projektů a iniciativ, které mohou rozvíjejícím se zemím umožnit, aby byly motorem rozvoje a nebyly tak závislé na Číně,“ dodal.
***
Putin se na summitu BRICS vrátil na světovou scénu
Skutečnost, že se Putinova tvář objevila na obrazovce vedle ostatních lídrů, je signál, že Rusko, ačkoli je kvůli invazi sužováno sankcemi a výtkami, není samo. Pod povrchem je však pravděpodobné, že Putinova invaze vnese další komplikace do BRICS, více než desetiletého seskupení velkých rozvíjejících se ekonomik, které již trpí nedůvěrou mezi členy a nesouladem ideologií.
„Mluvíme o několika velmi významných ekonomikách, jejichž vedení je ochotno se s Putinem vidět, i když je to pouze na virtuální platformě,“ řekl Sushant Singh, vedoucí pracovník Centra pro politický výzkum v Dillí. „Skutečnost, že Putin je vítán, není vyvrhelem, není vytlačován – a jedná se o normální angažmá, které probíhalo každý rok a stále probíhá – to je pro Putina velké plus,“ dodal.
***
Snaha vyhnout se dolaru
Od svého založení BRICS, který se v roce 2011 rozrostl o Jihoafrickou republiku, jednotně požaduje větší zastoupení hlavních rozvíjejících se ekonomik na světové scéně – a vystupuje proti tomu, co považuje za nepřiměřenou dominanci západních mocností. To znamená, že prosazuje reformy Mezinárodního měnového fondu a Světové banky a občas se zastřeně strefuje do akcí NATO.
Podle Shahara Hameiriho, profesora a politického ekonoma na Queenslandské univerzitě v Austrálii, se země zabývají také otázkami, jak vypořádat obchod ve vlastních měnách – mimo systém amerického dolaru –, což je otázka, která by nyní mohla nabýt pro BRICS většího významu v důsledku západních sankcí vůči Rusku.
Tyto sankce odřízly ruskou centrální banku od většiny dolarových transakcí, sankcionovaly banky a vyřadily významné instituce z mezinárodních bankovních systémů. Země, které s Ruskem nadále obchodují, proto hledají způsoby, jak se vyhnout porušování sankcí. Indie i Čína zůstávají velkými odběrateli ruského paliva.
„Jakékoli smysluplné kroky směrem od (systému denominovaného v amerických dolarech) jsou potenciálně významné,“ míní Hameiri.
Psali jsme: