Země v Asii, Africe a na Blízkém východě odmítly izolovat Moskvu navzdory lobbistickému úsilí EU.
Unijní blok provádí celosvětovou lobbistickou kampaň s cílem zvýšit podporu Kyjevu: šéfka Evropské unie Ursula von der Leyenová, německý kancléř Olaf Scholz, finská prezidentka Sanna Marinová a další evropští představitelé cestují do jižní Asie (konkrétně do Indie), Afriky, Asie a Tichomoří a na Blízký východ.
Byly podepsány nové obchodní dohody a přislíbena větší humanitární a finanční podpora ve snaze podpořit některé z těchto zemí, aby se zbavily závislosti na Rusku.
Indický ministr zahraničí Subrahmanyam Džajšankar však v projevu na fóru GLOBSEC v Bratislavě na začátku tohoto měsíce řekl, že Evropa by se měla vymanit z myšlení, že její problémy jsou problémy celého světa. „Svět nemůže být tak eurocentrický, jak tomu bylo v minulosti,“ řekl.
Indie si i nadále zachovává vůči Rusku neutrální postoj a Africká unie rovněž nepřistoupila na lobbistické úsilí EU o izolaci Ruska.
„Chápu nálady v těchto regionech, protože když v zemích Afriky a Asie probíhaly války, Evropa někdy hrála jednostrannou hru,“ uvedl pro Al-Džazíru Jacob F. Kirkegaard, vedoucí pracovník nadace German Marshall Fund. „EU určitě podcenila skutečnost, že samotné rozhořčení, které je pociťováno na kontinentu v souvislosti s touto válkou a nepřátelstvím vůči Rusku, nesdílí zbytek světa,“ míní Kirkegaard.
„Vzhledem k tomu, že válka stále zuří, většina zemí mimo transatlantickou oblast se vrátila ke klasickému pojetí realismu, kterým je ‚svépomoc‘. Selektivně si vybíraly, ve kterých otázkách si mohou dovolit jít se Západem, a ve kterých ne,“ řekl Vivek Mišra, pracovník Observer Research Foundation (ORF) v Dillí.
Ať už jde o obchod s ruskou energií, bilaterální měnové kanály s Moskvou nebo cestování a spojení s Ruskem, země jednají spíše podle svých individuálních zájmů než podle morálky, lidských práv nebo dokonce očekávání,“ dodal Mišra.
Celý článek si můžete přečíst zde v angličtině.
Psali jsme: