Top10: Sedmým nejčtenějším článkem byl říjnový text Pavla Sántaye o dopadech energetické krize v Česku.
Pavel Sántay ve svém komentáři ukazuje reálné dopady energetické krize pro české domácnosti a ekonomiku.
Pro nadpis článku jsem si vybral citát ze sociální sítě, kde podobné názory nejsou ojedinělé. Ano, můžeme zůstat klidní, vláda má vše pod kontrolou a není důvod strašit. Vždyť zásobníky v zemi jsou naplněny z 90 %, vláda zajistila kapacitu terminálu na LNG v Holandsku, která pokryje jednu třetinu naší roční spotřeby plynu, jsou náhradní dodávky plynu z Norska, Ázerbájdžánu, Kataru a dalších zemí (říkala to předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Markéta Pekarová Adamová, dne 9.10.2022 v Partii na TV Prima, tak tomu přece můžeme věřit) a navíc vláda zastropovala ceny pro konečné spotřebitele a nikoho nenechá padnout. Zapomněl jsem snad na něco? Myslím, že ne.
Pojďme si to tedy rozebrat podrobněji. Profesně prodávám energie firmám v zastoupení jednoho z největších dodavatelů v zemi už déle jak 6 let a mám dopady současné situace na očích denně tzv. v první linii. Nebudu zabíhat do podrobností ohledně vzniku této bezprecedentní krize, ale mohu laskavého čtenáře ujistit, že válka na Ukrajině tím spouštěčem není. Problém začal mnohem dříve pod praporem tažení proti emisím s názvem Green Deal. Skokový cenový růst probíhal už během roku 2021 a že je opravdu zle, ukázal pád Bohemia Energy a dalších dodavatelů na podzim téhož roku. Ale to není tématem mého článku. Pro úplnost jenom dodávám, že plyn není jenom topení, je to surovina pro umělá hnojiva, ad blue, CO2 pro sycení nápojů, je nezbytný pro sklárny, hutě, automobilový průmysl, cementárny a další obory. Nebude plyn, nebude ekonomika, tak prosté to je a ani nošení deseti svetrů to nezachrání.
Zásobníky jsou na 90 %, ale…
Podívejme se na situaci tady a teď a to pěkně popořádku. Takže máme naplněné zásobníky na 90 %. Bezva, pokud nebude dlouhá tuhá zima, mohlo by to stačit. Má to několik drobných ALE. Zásobníky jsou primárně koncipovány tak, aby v zimním období vyrovnávaly náhlé výkyvy spotřeby, která je saturována z průběžných dodávek plynu. Tyto průběžné dodávky ovšem po zastavení plynovodů z Ruska nejsou a v zimním období budou právě tyto zásobníky hlavním zdrojem. To sice možná řeší letošní zimu, ale výrazně to zhoršuje vyhlídky na rok 2023. Dalším háčkem je, že ani jeden zásobník není v majetku českého státu. Stejně tak plyn v těchto zásobnících nepatří státu. Vlastně něco patří – Státní hmotné rezervy přece nakoupily plyn za 8,5 mld. Kč, tak v čem je problém? V ničem. Tato zásoba pokryje 9 dní spotřeby České republiky. Ostatní plyn patří různým obchodníkům a část těchto zásob na našem území je alokována pro potřeby Bavorska. Nicméně vláda je v klidu, buďme klidní i my. Je tu přece ještě terminál v Holandsku. Všimněte si, že se zásadně mluví o rezervované kapacitě. Ano, máme rezervovaný skladovací prostor, ale náplň horečně sháníme. Ovšem nepanikařme, už přijel s velkou pompou druhý tanker s LNG. Jeho náklad pokryje 5 dní spotřeby České republiky. Cena nákladu je důsledně tajena. Protože z Holandska do Česka žádná přímá trubka nevede, bude tento plyn přepravován překupováním prostřednictvím německých aukcí, což se pochopitelně promítne do konečné ceny. Na celém světě je k dispozici cca 480 tankerů, pro pokrytí spotřeby České republiky jich je potřeba 75. Domácí úkol na dlouhé zimní večery: Kolik zemí na světě potřebuje dopravu LNG tankery? Jaké množství je třeba přepravit? Jakou sílu má Česká republika, aby svůj požadavek prosadila?
Zůstaňme v klidu, máme přece zajištěny dodávky z Norska, Kataru, Ázerbájdžánu, říkala to přece paní Pekarová. Hmmm, ví někdo o podepsaných smlouvách na takové kontrakty? Mimochodem, vyjednání takového kontraktu trvá i několik let, jak potvrdil zvláštní vládní zmocněnec pro energetiku Vladimír Bartuška v Otázkách Václava Moravcedne 9.10.2022.
Strop a naše peněženky
To všechno je „velká politika“ pojďme se věnovat našim peněženkám. Máme přece cenový strop do konce roku 2023, tak proč se bát. 6,- Kč/kWh silové elektřiny a 3,- Kč/kWh plynu přece není žádná tragédie. Ano, právě proto, se důsledně mluví o cenách za kWh. Koruny nikoho nevyděsí. Jenomže spotřeba je v MWh. Jedna MWh je tisíc kWh a ve skutečnosti jde o tisíce korun z našich peněženek. Modelový příklad: běžný vesnický domek, žádná extra vila. Plynové topení spotřeba cca 20 MWh plynu ročně, k tomu lednice, pračka, televize, osvětlení a pár dalších spotřebičů cca 3 MWh elektřiny ročně. Nic světoborného. Při zastropovaných cenách záloha 10 000,- (slovy desetitisíc korun) měsíčně. Kdyby nebyl strop, je to při současných cenách 20 000,- (slovy dvacettisíc korun). Pokud máte fixaci a máte pocit, že se vás to netýká, vězte, že vaše fixace skončí nejpozději v roce 2024 a to už možná žádné stropy nebudou, ale vysoké ceny (v lepším případě blízké dnešnímu stropu) zůstanou. Když už jsme u výše zastropovaných cen, tak jde o ceny, které v době pádu Bohemia Energy byly cenami pro zákazníky spadlé do režimu DPI a tehdejší opozice (dnešní vládní koalice) je označovala za likvidační. Vzpomínáte?
Je mi jasné, že důchodce žijící v podobném domku už lapá po dechu. Nehodlám ani rozebírat případy typu dostavěného domu za 5 milionů s elektrickým vytápěním, kdy v době projektu vycházely náklady na vytápění na 25 tisíc ročně, nyní jsou zastropovány na 50 tisících a jinak by byly 100 tisíc. Se splátkou hypotéky při dnešních úrokových sazbách jde o vražednou kombinaci. Nemáte dům a bydlíte v činžovním domě, jste SVJ a máte vlastní plynovou kotelnu? Připravte si na topení 4000,- měsíčně a buďte rádi, že je strop, jinak by to bylo 8000,-. Já vím jste klidní, protože máte svoji práci, kde vás slušně platí a chápete, že doba si žádá nějaké uskrovnění. Jak je na tom váš zaměstnavatel? Je to strojírenská firma, má zajištěné zakázky, dosud platila za plyn 8000,- měsíčně a za elektřinu 17 000,- měsíčně. Fixace ovšem skončila, ale je to malá firma a tak se na ni vztahuje strop. Není problém jenom tu máme náhle 16 000,- měsíčně za plyn a 24 000,- měsíčně za elektřinu, ceny vstupních materiálů stouply o 100 % a majitel řeší problém, kde jednou z možností je propustit jednoho zaměstnance (náklady na něj pokryjí zvýšenou cenu energií). Máte jistotu, že tím zaměstnancem nebudete právě vy? A až zastropování skončí a ceny neklesnou, unese firma zátěž 80 000,- měsíčně za energie? Jakou šanci na přežití má zahradnictví, které plynem vytápí skleníky, dosud platilo 19 000,- měsíčně, nově po zastropování, platí 70 000,- měsíčně? U velkých firem stropy nejsou a částky jsou řádově vyšší, mnohé firmy nemají dodavatele energií na příští rok, protože na velkoodběry se uzavírají roční kontrakty a tito zákazníci jsou i pro obchodníky nákladní, protože burzovní jistiny nutné pro takový nákup váží velké množství peněz, proto např. ČEZ potřeboval půjčku 70 miliard Kč, aby měl krytí, pro tyto nákupy.
Spoty aneb Všechno riziko zaplatí zákazník
A potom je tu ještě jedno řešení, u kterého se zastavím. Jde o tzv. spoty. Je to druh nakupování, kdy obchodník přenáší veškerá rizika na zákazníka a provádí průběžné nákupy, pro jeho okamžitou spotřebu, cena není fixována a je odvozena vždy od aktuální ceny na burze, která je měsíčně zákazníkovi fakturována s příslušným poplatkem za zprostředkování. Zákazník tedy dopředu neví, kolik bude platit a výkyvy na burze mohou být doslova vražedné. Právě tyto spotové ceny jsou příčinou letošního ukončení provozu např. Harrachovské sklárny (majiteli se ovšem podařilo nasmlouvat si kontrakt na dodávku plynu s fixovanou cenou na rok 2023, která mu umožní obnovit výrobu, jiní takové štěstí nemají). Pro malé a střední firmy ovšem platí zastropování i pro spotové ceny. Co to znamená? Obecně to funguje tak, že obchodník má nakoupené energie, z toho má odvozenou cenu pro zákazníka, kterou je schopen fixovat, zákazník mu zaplatí do výše stropu a rozdíl mezi stropem a skutečnou cenou obchodníka uhradí obchodníkovi stát. U fixované ceny jde o předvídatelné částky, kdy se ví nakoupené množství, je známa cena a je jasné kolik bude doplatek státu. U spotových cen je to doslova ruská ruleta, kdy je dopředu známé pouze množství. Jak potom může vypadat návrh státního rozpočtu, kde se výdajová část nedá predikovat? Dá se pouze předpokládat, co se bude dít, když po zimě budou prázdné zásobníky, nejsou uzavřené kontrakty na nákupy a bude velká poptávka. Připomínám, že dnes je nákupní cena plynu cca 120 EUR/MWh, před 2 měsíci to bylo i 300 EUR/MWh. Troufne si někdo odhadnout jarní ceny, když ani netušíme, co se stane během zimy? S elektřinou to je podobné. Být ministrem financí, tak nespím. Vydrží to náš průmysl a dá se spoléhat na jistotu zaměstnání? Ještě pořád jste klidní?
Článek původně vyšel dne 13. října 2022.