Tři hudební skladby Berimbass, Teo a Rumeli Karshilama nabídne pravidelný jazzový seriál Jana Schneidera.
Famózní kontrabasista Renaud Garcia-Fons hraje svou skladbu, snad původně vycházející z dětského popěvku, zvanou Berimbass. U kontrabasisty je poněkud nezvyklé napsat, že ho někdo doprovází, ale García-Fons svůj pětistrunný (!) kontrabas učinil naprosto rovnocenným nástrojem, i sólovým, ve vyšších polohách přímo violoncellového zvuku. Doprovází ho tedy, abych to dopověděl, kytarista Kiko Ruiz a perkusista Negrito Trasante.
Miles Davis hraje živě skladbu Teo nad nádherně dynamickou rytmikou ve stylu „latin“: opět Paul Chambers na basu, Jimmy Cobb na buben a spolehlivý, neužvaněný pianista Wynton Kelly. Tentokrát se ale Miles nedrží „při zdi“ a jeho exkurs z cool do hot jazzu je skutečně excitující. Na rozdíl od oblibovatelů Milesova pozdějšího „jazzrockového“ období soudím, že právě toto byla jedna z nejlepších Milesových nahrávek, jeho největší přínos modernímu jazzu. Při té vší chvále ale není dobře oslyšet krásné sólo, které dá Hank Mobley na tenora! A celé je to oslava lichých rytmů, které jsou podle mudrců „rozdávající“, na rozdíl od sudých, které jsou naopak vstřícně přijímající. Asi na tom něco bude, zde je ten přenos energie evidentní.
Na závěr opravdovou lahůdku – slepý arménsko-turecký virtuóz na oud a housle Udi Hrant Kenkulian se narodil 1901 v Turecku, kde celý život žil a 1978 zemřel. Hudební vzdělání získal v Istanbulu od arménských učitelů, ke svým kompozicím psal povětšinou turecké, ale i arménské texty. Celosvětově proslul svými koncerty, což mu umožnilo mnoho nahrávat. Patřil k největším inovátorům hry na oud, jehož zvukem obohatil moderní hudbu. Ve skladbě Rumeli Karshilama (která pro změnu pochází z cikánské tradice) však hraje úžasné sólo na housle – ale kdo tam hraje po něm to krásné sólo na tenora, zjistit se mi bohužel nepodařilo.