Nedělní jazzový seriál Jana Schneidera dnes nabídne nejen orientální melodie ve skladbách A Girl from Istanbul, Tiger Rag a Telephone Call From Istambul
Hudba bez vášně jako by nebyla. Derya Turkan hraje na kemenche, což je nástroj, který asi nikoho nenechá chladným, má vášeň zabudovanou ve svém zvuku jako málokterý jiný instrument. Názorně to je slyšet v Turkanově skladbě A Girl from Istanbul o dívce nesporně vzdálené, protože pouze odloučení dokáže vzbudit takovou sílu vášní (dovolím si směle dovodit, že kdyby jí měl doma, už by asi něco takového nenapsal). Na pětistrunný kontrabas a na perkuse ho doprovází fenomenální Renaud Garcia-Fons.
Tiger Rag je vlastně jedna velká hudební anekdota. Hraje Jonatan Avišai na piano, Joni Zelnik na basu a Donald Kontomanou na bicí. V té skladbě je všechno, co se ještě nedávno zdálo, že už to všechno bylo někdy někde zahráno. Nebylo. Je zde leccos, od ragtimu přes bebop až po třetí proud (pomezí vážné hudby a moderního jazzu). Je tam dynamika, humor, nápady, úsměvy, úchvatná a precizní a šťavnatá a přitom nesmírně vtipně decentní přesnost bubeníkova. Jonatan Avišaj je nová hvězda, protože umí hrát i s tichem!
Na začátek Istanbul – na konec Istanbul: Co takhle na závěr nádherně šťavnatý Telephone Call From Istambul Toma Waitse a jeho kapely ze starého dobrého „stage conceptu“ Big Time? Některé hudební kusy jsou oposlouchané ještě předtím, než skončí. Tento je však hrán s takovou chutí, že se k němu rád vracím znovu a znovu. Zde holt funguje dálkový přenes energie, bezdrátový, nezastropovaný, bez zadlužování budoucnosti. Vychutnejte si to!