Vojenská vláda Burkiny Faso nařídila stovkám francouzských jednotek opustit zemi. Mají na to měsíc.
O napjaté situaci v Burkině Faso jsme psali již na podzim v souvislosti s nepokoji obyvatelstva a brojením proti přítomnosti francouzských vojsk v zemi. V zemi bylo svrženo několik prezidentů a poslední dobou je u moci armáda. Vojenský důstojník Ibrahim Traoré složil přísahu 30.9. 2022 jako dočasný prezident Burkiny Faso, bylo to několik týdnů poté, co byl jeho (též vojenský) předchůdce Paul-Henri Sandaogo Damiba po pár měsících v této funkci odstraněn při převratu zvaném coup d´état. Na slavnostním ceremoniálu prezidentské přísahy v hlavním městě Ouagadougou Traoré slíbil, že se bude jednat o přechodné období vedoucí k volbám naplánovaným na červenec 2024.
Podle médií je rozhodnutí vlády o tom, že mají francouzské jednotky za úkol urychleně opustit zemi, jedním z vyústění zhoršujících se vztahů mezi Francií a její bývalou kolonií (Burkina Faso získala nezávislost před cca 60 lety). Verdikt z 18. 1. 2023 v sobotu 21. ledna oficiálně oznámila agentura Agence d’Information du Burkina (AIB) prostřednictvím národního zpravodajství RTB. Média též registrují, že anti-francouzští protestující v zemi dlouhodobě naléhají na vládnoucí juntu, aby místo Francie posilovala vazby s Ruskem. Kroky směřující k odchodu Francouzů již provedli i v jiném africkém státě – Mali (bývalý Francouzský Súdán) poté, co zde Francie vedla po boku regionálních jednotek devět let boje proti islamistickým rebelům. Pár měsíců po tom, co Francie dokončila stažení svých vojsk z Mali, chce takovéto řešení i Burkina Faso. Mali již mezitím přijalo ruské žoldáky z prokremelské vojenské organizace „Wagnerova skupina“ a země si kvůli tomuto kroku vysloužila sankce ze strany Hospodářského společenství afrických států.