Země má nyní pouze 5 jaderných reaktorů.
V souladu se zákonem o vyřazování jaderných elektráren byl druhý blok jaderné elektrárny Tihange v úterý 31. ledna 2023 po 40 letech provozu definitivně odpojen od elektrické sítě. Tihange 2 je tak druhou belgickou jadernou elektrárnou, která definitivně ukončila výrobu elektřiny.
François De Smet, předseda sociálně-liberální strany DéFI, řekl, že „toto uzavření uvrhne Belgii do další nejistoty“. Jeho strana požaduje masivní investice do jaderné energetiky čtvrté generace a do střídmého využívání energie a obnovitelných zdrojů energie, uvedl portál Euractiv.
„Především musíme rychle investovat do nové generace jaderné energie. Je jednodušší, bezpečnější a produkuje méně odpadu. Mohlo by to také umožnit použití menšího množství uranu. Musíme zrychlit tempo a být připraveni uvést tyto nové elektrárny do provozu do roku 2040. Součástí této budoucnosti jsou stávající projekty, jako je program ITER nebo malé modulární reaktory (SMR),“ uvádí se v prohlášení strany.
Tihange 2 nejprve vstoupí do fáze vyřazování z provozu, která by měla trvat přibližně 5 let, a poté do fáze demontáže, která bude trvat přibližně 10 let. Po uzavření reaktoru Tihange 2 zůstane v Belgii v provozu pět jaderných reaktorů: Doel 1, 2 a 4 a Tihange 1 a 3.
Zatímco se tedy v některých evropských zemích jaderné reaktory zavírají, Čína jde opačným směrem.
Jaderná energie v Číně a její úloha ve státní energetické politice
Čína má s instalovaným výkonem 56 GWe třetí největší flotilu civilních jaderných reaktorů na světě po USA a Francii a díky ambicióznímu programu rozšíření bude mít do roku 2030 největší flotilu.
Politické cíle vlády, které jsou hnací silou tohoto programu, jsou čtyři: zvýšení bezpečnosti dodávek energie, snížení emisí oxidu uhličitého, podpora pokročilého průmyslového a technologického rozvoje a zvýšení vývozu technologií.
Výstavba nových reaktorů v Číně pokračuje rychlým tempem a instalovaný výkon by mohl do roku 2050 přesáhnout 300 GWe. Zároveň se vyvíjejí nové technologie, které by čínským společnostem mohly v budoucnu umožnit stát se dominantním světovým prodejcem jaderných reaktorů. (Podrobnější informace k tématu jsou v lednové zprávě Oxfordského institutu pro energetická studia „Nuclear Power in China: its role in national energy policy“).
Kde se v Evropě vyrábí jaderná energie?
Více než 160 jaderných reaktorů vyrábí jadernou energii, která napájí elektrické sítě mnoha evropských zemí. Zejména Francie a Rusko se i po jaderných haváriích v Černobylu v roce 1986 a ve Fukušimě v roce 2011 nadále ve velké míře spoléhají na výrobu elektřiny z jaderného štěpení. Jak ukazuje graf webu Statista s údaji ze Zprávy o stavu světového jaderného průmyslu (World Nuclear Industry Status Reports), Francie provozuje 56 reaktorů v 18 jaderných elektrárnách – nejvíce v Evropě. V Německu jsou stále v provozu tři jaderné reaktory, které však mají být v letošním roce odstaveny.
Celkově lze říci, že jen několik zemí v Evropě stále počítá s rozšířením jaderné energie. Většina zemí již zahájila demontáž svých stárnoucích reaktorů. Pouze v šesti zemích se v současné době staví více reaktorů. Především v Rusku a Turecku, kde se v současnosti plánuje pět, respektive čtyři reaktory. Pro Turecko je to začátek jeho vlastního jaderného programu.
Graf ukazuje počet reaktorů v jednotlivých zemích. Stav k 1. únoru 2023. Zdroj: Statista.
Poznámka: Americká Komise pro jadernou regulaci (Nuclear Regulatory Commission) certifikovala koncem ledna 2023 v historii první malý modulární reaktor (small modular reactor – SMR). Jde o reaktor společnosti NuScale Power. Nejen tento viditelný krok na cestě ke komerčnímu provozu malých reaktorů bude tématem tradiční konference Malé a modulární reaktory SMR v úterý 7. února 2023.