Jako důvod uvádějí komplikace díky omezení bank a možnosti zákazu prodeje obilí za eura a dolary.
Ruští producenti obilí, kteří loni sklidili rekordní úrodu a vydělali ekonomice téměř 14 miliard dolarů v devizových příjmech, čelí bojkotu ze strany klíčových západních partnerů.
Dva velcí mezinárodní obchodníci, kteří od léta 2022 vyvezli dohromady 3,5 milionu tun ruského obilí, se současně rozhodli ruské produkty odmítnout.
Americká společnost Cargill, která zajišťovala vývoz 1,4 milionu tun ruského obilí, oznámila ministerstvu zemědělství, že od 1. července 2023 pozastaví vývoz obilí z Ruska. Společnost svůj krok vysvětlila rostoucími obtížemi při obchodování s Ruskou federací: ačkoli se na obilí nevztahují sankce USA a Evropské unie, platby za transakce komplikují omezení bank a státních podniků.
Dalším krokem bylo odmítnutí nákupu ruského obilí společností Viterra, jedním z největších světových obchodníků se zemědělskými produkty, která je spojena se švýcarským obchodníkem s komoditami Glencore.
Podle agentury Bloomberg společnost Viterra rovněž přestane vyvážet ruské obilí od nového zemědělského roku, který začíná 1. července. Společnost, která od loňského léta dodala odběratelům 2,1 milionu tun obilí z Ruska, své rozhodnutí brzy oficiálně oznámí, uvedly zdroje agentury.
Ruské noviny Kommersant citovaly své zdroje, podle nichž by Viterra mohla prodat svůj podíl v terminálu Taman. Tento terminál vlastní společně s firmou Demetra Holding, která by terminál od Viterry mohla odkoupit. Podle zdrojů listu mohou být dceřiná společnost Viterra Rus a terminál v Rostově na Donu převedeny pod místní správu. Společnost Demeter Holding se k tomu odmítla vyjádřit.
Problémem pro ně může být rozhodnutí prezidenta Vladimira Putina zakázat zemědělský vývoz v dolarech a eurech a převést jej zcela na národní měny. V nejbližší době bude připraven návrh příslušného prezidentského výnosu.