Nejvýznamnější přínosy pokusů se čtyřdenním pracovním týdnem pro zaměstnance se projevily v oblasti pohody. Podle britské studie byla více než třetina zaměstnanců méně vystresovaná a 71 % uvedlo, že se u nich na konci snížila míra vyhoření.
V souvislosti s korunovací krále Karla III. se počet státních svátků ve Spojeném království letos zvýšil. Mimořádný státní svátek v pondělí po slavnostním ceremoniálu 6. května v kombinaci se svátkem na začátku května a jarními prázdninami na jeho konci se jistě postaral o měsíc oslav pro mnoho zaměstnanců.
Obvykle jsou státní svátky ve Spojeném království – a zejména v Anglii a Walesu – mnohem vzácnějšími příležitostmi. Díky korunovačním oslavám jich bude v roce 2023 celkem devět, což je stále méně než v kterékoli zemi EU. Vzhledem k tomu, že počet odpracovaných hodin ve Spojeném království za celý rok je o 11 % vyšší než například v Německu, není jasné, zda je více práce a méně svátků známkou ekonomického úspěchu, napsali Maria Paola Ranaová a Tony Syme pro The Conversation.
V současné době se devět z deseti nejproduktivnějších zemí OECD, měřeno HDP na odpracovanou hodinu v dolarech, nachází v kontinentální Evropě. Přesto se jedná o region s tradicí dlouhých dovolených. Existují také důkazy, že státní svátky mají malý, ale pozitivní vliv na ekonomickou aktivitu, nebo alespoň nemají špatný vliv.
Několik třídenních víkendů v jednom měsíci také připomíná nedávné pilotní projekty čtyřdenního pracovního týdne(bez ztráty mzdy) v mnoha zemích. Jeden z prvních rozsáhlých pokusů vedl Island, a to v letech 2015 až 2019, přičemž díky jeho úspěchu byl zaveden u téměř 90 % islandských zaměstnanců. Tito lidé nyní mohou požádat o kratší pracovní týden bez ztráty mzdy.
Výsledky novozélandské studie mezi zaměstnanci společnosti Unilever také ukázaly dobré výsledky v porovnání se standardními obchodními cíli, jako je růst tržeb. Naprostá většina účastníků uvedla, že se cítí angažovaná, a absence během testu klesla o 34 %.
Podobný šestiměsíční pilotní program probíhal ve Velké Británii od června do prosince 2022 a zapojilo se do něj 61 společností a přibližně 2 900 pracovníků. Stejně jako v případě ostatních pokusů organizátoři uvedli, že pro zúčastněné společnosti to byl „obrovský úspěch“ – 56 z těchto 61 podniků se zavázalo pokračovat ve čtyřdenním pracovním týdnu.
Vyplácení 100 % standardní mzdy za 80 % předchozí pracovní doby se může zdát neekonomické, ale britská studie zjistila, že „naprostá většina společností byla také spokojena s tím, že se zachovala výkonnost a produktivita podniku“. Zlepšilo se také udržení zaměstnanců, přičemž počet lidí, kteří ze zúčastněných společností odešli, klesl během zkušebního období o 57 %.
Pohoda a zdravotní výhody
Nejvýznamnější přínosy těchto pokusů se čtyřdenním pracovním týdnem pro zaměstnance se však projevily v oblasti pohody. Podle britské studie bylo 39 % zaměstnanců méně vystresovaných a 71 % uvedlo, že se u nich na konci snížila míra vyhoření. Průměrné skóre duševního zdraví (na pětibodové škále od špatného po vynikající) se zvýšilo z 2,95 na začátku pokusu na 3,32 na jeho konci, což představuje nárůst o 13 %. A pokud jde o úzkost, 54 % respondentů uvedlo snížení negativních emocí.
Podobný nárůst pohody byl zaznamenán v Irsku, kde byl v roce 2022 dokončen zkušební čtyřdenní pracovní týden. Mezi 12 irskými společnostmi, které se do studie zapojily, zaměstnanci zaznamenali snížení úzkosti a negativních pocitů a zvýšení pozitivních pocitů (a jejich vyjádření) v průběhu celé studie.
Již zmíněná novozélandská studie rovněž potvrdila silný pozitivní vliv čtyřdenního pracovního týdne na pohodu. Více než dvě třetiny účastníků uváděly lepší rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a naměřená úroveň stresu se během zkušebního období snížila o 33 %.
Celý článek najdete zde v angličtině.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.