Přední američtí senátoři obvinili skupinu Credit Suisse Group, že nedodržela sliby o spolupráci při vyšetřování obvinění, že banka zatajila informace o účtech nacistů.
Zákonodárci vyzvali Credit Suisse a skupinu UBS, která letos konkurenční banku koupila, aby poskytly více údajů o vyšetřování účtů nacistů vedených v bance po válce, a stanovili lhůtu do 2. srpna pro poskytnutí dosud zadržovaných informací. Podle senátorů jde o řadu účtů vedených bankou v desetiletích po skončení druhé světové války. Právník a demokratický politik Sheldon Whitehouse, který je předsedou senátního rozpočtového výboru, a Charles Grassley, hlavní republikán v tomto výboru, v dopise z 20. července uvedli, že veřejné tvrzení švýcarské banky, že plně spolupracuje, “vzbuzuje nedůvěru”. Senátoři uvedli, že “plně očekávají, že UBS, jako právní nástupce Credit Suisse, dodrží závazky svého předchůdce a zajistí, aby toto vyšetřování bylo úplné a kompletní”. Zástupci Credit Suisse se ovšem k naléhání odmítli vyjádřit.
Krok Senátu Spojených států podtrhuje pokračující tlak USA na Credit Suisse kvůli jejím vazbám na nacistické klienty. Senátní panel banku obvinil již letos v dubnu, že brání vyšetřování své historické pomoci nacistům. Dosavadní šetření odhalilo řadu nezveřejněných účtů, zákonodárci však obvinili Credit Suisse, že nesledovala nové stopy a odvolala nezávislého ombudsmana, který na vyšetřování dohlížel. “Navzdory závazkům banky Credit Suisse naši zaměstnanci neobdrželi téměř žádné aktualizace, a to i přes žádosti o dodatečné informace,” uvádí se v dopise rozpočtového výboru. V roce 1998 uzavřely švýcarské firmy v čele s Credit Suisse a UBS dohodu o vyrovnání ve výši 1,25 miliardy dolarů s židovskými skupinami, které je obvinily z držení majetku obětí holocaustu. Dohoda byla uzavřena poté, co místní vlády v USA pohrozily bojkotem těchto bank a odprodáním švýcarských investic. V dubnu pak Credit Suisse uvedla, že její šetření v této záležitosti nepotvrdilo klíčová tvrzení o účtech spojených s nacisty, která v roce 2020 předložila židovská lidsko-právní organizace Centrum Simona Wiesenthala, a že zpráva vypracovaná ombudsmanem Neilem Barofskym obsahovala “četné faktické chyby” a další nedostatky.