Milan Daniel ukazuje, že odvrácenou tvář války poznávají v průběhu války na Ukrajině nejen její aktéři, ale i jejich blízcí, kteří spolu s nimi ponesou její následky.
Konečně jsme v něčem neoddiskutovatelně dobří a jiné evropské státy nám mají co závidět. Schopnosti raketometu Vampire s označením RM-70 české výroby, který přeorává Ukrajinu byv sponzory přejmenován na Přemysla, okouzlily ukrajinské vojáky. Jejich vrchní velitel Valerij Zalužnyj zveřejnil nedávno video zachycující tento raketomet „v dynamické práci“ ve službách ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády v boji proti ruským jednotkám.
Deník Ukrajinská pravda, z nějž cituje článek na iDnes s titulkem „Je to bestie, rozplývají se Ukrajinci nad darovaným českým raketometem“, reprodukuje slova ukrajinských vojáků uhranutých jeho schopnostmi: „Přijedeme, nachystáme, zaměříme. Tři-čtyři minuty a už jsme připraveni, čekáme na povel pal!“ popsal fungování RM-70 Vampire jeho velitel Pavlo. „Je to opravdu bestiální stroj. Když se odpálí celá salva, vyvolá to dojem, který se prostě nedá převyprávět,“ dodal další člen posádky Ivan.
Zdá se tedy, že to s naší malou zemí není tak špatné, když dokážeme produkovat takovou hodnotu, jak konečně zmínil i premiér Petr Fiala, když v nedávné debatě prohlásil, že patříme ke světové špičce v obraně a dopravě a mezi zeměmi bývalého komunistického bloku jsme dokonce nejlepší.
Když se ale seznámíme s podrobnější informací o bestiálním raketometu československé výroby, zjistíme, že jde o modernizovaný, nicméně původně sovětský raketomet BM 21 Grad, který je v probíhající válce používán z druhé strany ruskými vojáky k zabíjení Ukrajinců.
Na konci července se na internetu objevila neověřená informace od ukrajinského novináře Romana Revedžuka, který tvrdil, že během války s Ruskem bylo podle jeho zdrojů v SBU zabito více než 310 000 ukrajinských vojáků. To samozřejmě být pravda nemůže, na druhé straně jsou bestie na ruské straně spoluodpovědné za to, že alespoň o jednu končetinu už přišlo odhadem na padesát tisíc vojáků ukrajinských.
Mnozí z těchto nešťastníků mají příbuzné – nejen matky, manželky a děti v České republice. Podle údaje z konce letošního ledna, je v naší zemi 636 282 ukrajinských státních příslušníků, Zhruba polovina tohoto počtu u nás požívá dočasné ochrany, která jim byla prodloužena do 31. března příštího roku. Určitá část se nebude chtít do zničené země vracet a bude usilovat o jiný pobytový status, nejčastěji o dlouhodobý pobyt. Většina má k integraci do české společnosti dobré předpoklady, děti se učí česky. Je ovšem logické, že se budou chtít postarat i o své mužské příbuzné postižené válkou. Ti budou mít na rovněž dlouhodobý pobyt za účelem sloučení rodiny nárok.
Jak to však bude s jejich zdravotním pojištěním? Cizinec s jakýmkoliv pobytovým statusem má povinnost uzavřít nějaký typ zdravotního pojištění. Na veřejné zdravotní pojištění ze zákona dosáhnou i nezaopatření rodinní příslušníci zaměstnaných cizinců s dlouhodobým pobytem.
Bude-li tedy například Ukrajinka s dlouhodobým pobytem v ČR řádně zaměstnána, bude mít její handicapovaný manžel nejen možnost požádat o vízum za účelem sloučení rodiny, ale dosáhne i na zdravotní pojištění veřejné.
Znamená to, že český systém veřejného zdravotního pojištění může v budoucnu čelit nenadálé zátěži. Dvě strany totiž mají nejen mince, ale třeba i zbrojní dodávky. Jestliže někdo přilévá benzín do ohně, měl by logicky nést odpovědnost za to, co způsobí.
Zda na koupi protéz pro válečné invalidy a plnění plynoucí z veřejného zdravotního pojištění či důchody pro pozůstalé nadšeně přispějí ti, kdož poslali na Ukrajinu nejen munici, ale i ocelové bestie rozsévající smrt a zkázu, se teprve uvidí.
Mnohem pravděpodobnější je, že to zaplatí ti, kteří s tím nechtějí mít nic společného.