Změna Smluv EU? Podle Verhofstadta „nás paralyzuje požadavek jednomyslnosti“

VSa Zprávy

Svět se změnil a objevují se hlasy volající po změně ve fungování EU. Zejména jde o hlasování kvalifikovanou většinou či právo veta.

Evropský parlament ve středu 22. listopadu odhlasoval zprávu vypracovanou Výborem pro ústavní záležitosti (AFCO), která doporučuje změny smluv EU. To ovšem neznamená, že EP skutečně rozhodl o změně smluv –celý proces změny smluv EU je mnohem delší, složitější a vyžaduje jednomyslný souhlas všech členských států EU. Parlament EU ve zmíněném procesu hraje pouze poradní roli, informoval polský portál tvn24.

„Zprávu, která byla schválena 305 hlasy pro, 276 proti a 29 se zdrželo hlasování, připravilo pět zpravodajů (Guy Verhofstadt, Sven Simon, Gabriele Bischoffová, Daniel Freund, Helmut Scholz) zastupujících širokou většinu v Parlamentu,“ uvedl EP ve svém prohlášení.

Proč vlastně něco měnit?

Jak se dočteme v přijatém textu s názvem „Návrhy Evropského parlamentu na změnu Smluv“, „současné znění Smluv vstoupilo v platnost dne 1. prosince 2009 a od té doby Evropská unie čelí nebývalým výzvám a četným krizím, zejména ruské útočné válce proti Ukrajině“. Dále se v bodě B uvádí, že „změny Smluv jsou nezbytné a nejsou samoúčelné, ale jsou v zájmu všech občanů Unie, neboť jejich cílem je přetvořit Unii tak, aby se zvýšila její akceschopnost, jakož i demokratická legitimita a odpovědnost“.

Větší slovo občanům

Evropský parlament prosazuje reformy, které zvýší schopnost EU jednat a dají větší slovo občanům. Ke klíčovým návrhům poslanců patří:

  • Systém, který bude více postavený na dvou komorách, méně patovým situací v Radě díky rozhodnutím přijímaných kvalifikovanou většinou a řádným legislativním postupem;
  • plnohodnotné právo legislativního podnětu a úloha Parlamentu jako spolunormotvůrce dlouhodobého rozpočtu;
  • přepracování pravidel, jimiž se řídí složení Komise (tu chce Parlament přejmenovat na Evropskou exekutivu), včetně volby jejího předsedy (kandidáta má nominovat Parlament a schvalovat jej má Evropská rada – v současnosti je tomu naopak) a omezení počtu komisařů na 15 (rotující mezi členskými státy). Předseda Komise si bude moci zvolit své kolegium na základě politických preferencí a s ohledem na zeměpisnou a demografickou rovnováhu. EP navrhuje rovněž mechanismus pro vyslovení nedůvěry jednotlivým členům Komise;
  • výrazně vyšší transparentnost v Radě díky zveřejňování postojů členských států k legislativním otázkám;
  • povinnost EU vytvořit vhodné nástroje pro účast občanů a posílit úlohu evropských politických stran, díky čemuž budou mít občané větší slovo.

Zahraniční, bezpečnostní a obranná politika

Z usnesení se rovněž dozvíme, že by „rozhodnutí o sankcích, dílčích krocích v procesu rozšíření a dalších zahraničněpolitických rozhodnutích byla přijímána hlasováním kvalifikovanou většinou; (…) návrhy stanoví výjimku z této zásady, pokud se jedná o  rozhodnutí povolující vojenské mise nebo operace na základě výkonného mandátu.“

V bodě 22 je výzva k „vytvoření obranné unie zahrnující vojenské jednotky, stálé schopnosti rychlého nasazení pod operačním velením Unie a je zmíněno „společné zadávání veřejných zakázek a vývoj výzbroje“ – ten by „financovala Unie z účelově vázaného rozpočtu, o němž by spolurozhodoval a který by kontroloval Parlament“. Další body se týkají např. právního státu, jednotného trhu, hospodářství, sociální politiky, obchodu a investic, zdraví, migrace atd.

Jednomyslnost jako překážka

Během rozpravy, která proběhla před středečním hlasováním, vystoupil jako první jeden ze zpravodajů návrhu Guy Verhofstadt: „Klíčovým problémem, s nímž se v naší Unii potýkáme, je to, že příliš často reagujeme příliš pozdě, protože nás ochromuje požadavek jednomyslnosti v našem rozhodování. Nebudu uvádět celý seznam, ten je dlouhý, ale několik příkladů. Již několik měsíců nejsme schopni rozhodnout o dvanáctém balíčku sankcí proti Rusku. Kvůli jednomyslnosti nejsme schopni refinancovat Evropský mírový nástroj, abychom mohli poslat nové zbraně na Ukrajinu. A deset let jsme nebyli schopni něco podniknout proti nelegální migraci, protože jsme se uzavřeli do jednomyslnosti.“

S „ochromením“ souhlasil i český europoslanec Marcel Kolaja: „Je naprosto jasné, že Evropa je paralyzovaná. Například ve společné bezpečnostní a zahraniční politice nebo v daňové politice. Proto je třeba provést reformy a upustit od jednomyslného hlasování v Radě v těch oblastech, kde je Evropa paralyzována. Jinak Evropa nebude hrát ve světě žádnou roli.“

Kritika

Ne všichni europoslanci, kteří se debaty zúčastnili, s „Návrhy Evropského parlamentu na změnu Smluv“ souhlasí.

„Masivní přesun devíti kardinálních pravomocí na evropskou úroveň a jen málo pravomocí ponechaných členským státům. Téměř úplná likvidace jednomyslnosti a práva veta v 63 případech, což vede k ústavnímu převratu, jehož cílem je vytvořit namísto EU dystopický superstát, který by degradoval členské země do pozice regionů. Děje se tak pod falešnou záminkou přípravy na rozšíření, ale jediným významným právem veta, které zůstalo, je právo veta při přijímání nových členů,“ – těmito slovy ohodnotil navrhované změny Jacek Saryusz-Wolski .

Slovenský europoslanec Milan Uhrík si nebral ve svém proslovu servítky a označil návrh na změnu EU jako „čisté šialenstvo“.

Další Slovák, Miroslav Radačovský, prohlásil následující: „…vláda Slovenskej republiky radikálne odmieta pokusy nahradiť jednomyseľnosť kvalifikovanou väčšinou. Vláda Slovenskej republiky radikálne odmieta zrušenie práva veta. Vláda Slovenskej republiky radikálne odmieta neodôvodnené presúvanie kompetencií z členských štátov na Európsku úniu. Vláda Slovenskej republiky radikálne odmieta rušenie doterajšieho rozhodovania v inštitúciách Európskej únie, ktoré si vyžadujú súhlas všetkých členov Európskej únie.”

Výroky všech účastníků rozpravy najdete na tomto odkaze a videozáznam můžete zhlédnout zde (tlumočeno do češtiny).

Psali jsme:

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.