Téměř žádná země na světě nebyla dostatečně připravena na pandemii Covid-19. Členské státy Světové zdravotnické organizace nyní jednají o pandemické smlouvě.
194 členských států WHO chce být nyní lépe připraveno na budoucí pandemie. Na dohodě, jak postupovat, kdyby se takováto situace vrátila, se pracuje od konce roku 2021. Na začátku listopadu letošního roku začaly členské státy v Ženevě poprvé projednávat konkrétní text. Tento týden se členové sejdou k sedmému kolu mezivládních jednání. Jak je u WHO obvyklé, i tato dohoda má být dosažena konsensem. Diskuse mezi zeměmi převážně globálního Jihu a zeměmi globálního Severu ukazují, že před jednajícími je ještě dlouhá cesta. Názory na mnohé věci se různí, průmyslové země se například chtějí více zaměřit na prevenci, zatímco rozvojové země zdůrazňují, že spravedlivý přístup k lékařským produktům, jako je očkování, léky a diagnostické testy, by měl být zaručen pro všechny a měl by být hlavním bodem smlouvy. Kritizují bohaté země za to, že během pandemie Covid-19 hromadily nedostatkové vakcíny a léčiva pro vlastní potřebu a tvrdí, že dosud vyjednaná smlouva po nich požaduje mnoho v oblasti prevence, zatímco opatření pro spravedlivý přístup k diagnostice a lékařským produktům jsou formulována vágně. Během předchozích jednání Jihoafrická republika jménem 29 zemí Skupiny pro rovnost, která zahrnuje země z Afriky, Asie a Latinské Ameriky, požadovala, aby byla zachována zásada společné, ale diferencované odpovědnosti, která byla z textu odstraněna. To je podle ní nezbytné pro spravedlivější výsledek. Brazílie, která je rovněž součástí Skupiny pro rovnost, poukázala na to, že průmyslové země již řadu stanovených závazků plní. “Pro nás leží cílová rovinka dále, pokud jde o to, co ještě musíme vybudovat,” vysvětlila brazilská delegace během jednání. To se týká například monitorování patogenů nebo i závazků v rámci iniciativy Jedno zdraví.
Postoje jednotlivých států se stále značně liší v dalších rozhodnutích a náhledech. Nevyváženým prvkem z pohledu Brazílie je otázka finančních a technologických zdrojů. Zatímco průmyslové země mají k dispozici více peněz a odborných znalostí, rozvojové země často nemají přístup ani k jednomu, protože technologie – například pro výrobu vakcín – jsou chráněny patentovými právy, a proto jsou nedostupné nebo příliš drahé. Mezi otázky, které je podle zemí, které se účastnily, třeba diskutovat, patří především přístup k testům, vakcínám, léčbě a lékařskému vybavení, jako jsou kyslíkové přístroje. Pokud jde o přístup k lékařským produktům, zde jsou kritizovány obrovské zisky společností sídlících v průmyslových zemích a související patenty a licence. Rozvojové země se hlásí o právo vyrábět diagnostické testy, vakcíny a léky. Spojeným státům, státům EU a Švýcarsku však výzvy k uvolnění patentových práv nezamlouvají. Výhrady mají také k požadavkům na transfer technologií. “Spojené státy pevně věří v ochranu duševního vlastnictví, která podporuje investice a inovace,” vysvětlila americká delegace během předchozích jednání. Delegace USA dále tvrdila, že zrušení ochrany duševního vlastnictví by nezlepšilo spravedlivý přístup v případě pandemie, ale naopak by jej snížilo. Mezinárodní federace farmaceutických výrobců a asociací se rovněž vyslovila pro zachování patentových práv. “Žádná pandemická smlouva není lepší než špatná,” uvedla v prohlášení zveřejněném na svých internetových stránkách. EU uvedla, že ona a její členské státy jsou odhodlány řešit nedostatky v kapacitách v rozvojových zemích, například prostřednictvím pandemického fondu Světové banky. Tento fond byl zřízen po pandemii Covidu jako partnerství spolupráce dárcovských zemí, nadací a organizací občanské společnosti.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.