G7: Itálie chce více přítomnosti v Africe

VSa Zprávy

Itálie převzala předsednictví skupiny G7. Sedm nejrozvinutějších zemí se bude muset vzájemně konfrontovat v mnoha důležitých otázkách.

Italské předsednictví skupiny G7 začalo a Washington se nechal slyšet, že bude „klíčové“, aby Ukrajina zůstala „vysoko na pořadu jednání“. V důvěrných rozhovorech s předními představiteli Bílého domu, ministerstva zahraničí a Rady národní bezpečnosti italští kontaktní pracovníci zaznamenali ochotu americké administrativy „zvýšit“ podporu Kyjevu. Nadhozen byl i plán obnovy Ukrajiny – na toto téma by se měla v roce 2025 uskutečnit v Římě konference. Ovšem v této souvislosti Spojené státy požadují od Ukrajiny reformy v boji proti „endemické“ vnitřní korupci a zavedení mechanismů, které by zabránily vzniku nových oligarchií. Kyjevské úřady však „projevují odpor“ vůči navrženému časovému rozvrhu a žádají, aby jim bylo umožněno jej rozvolnit. Washington očekává, že plán obnovy pak ještě přísněji projde Multi-Agency Donor Coordination Platform, založenou před rokem za účelem usměrňování zdrojů: v této platformě bude muset být zaručena ústřední pozice zemí G7. Financí se týká i následující problém…

Zmrazené ruské finance. Co s nimi?

V rámci G7 se pro Itálii rýsuje ožehavá otázka: jaký bude osud 300 miliard ruských dolarů zabavených v západních bankách v době invaze na Ukrajinu. Deník Financial Times v minulých dnech zveřejnil zvěsti o americkém plánu, který by získal podporu Kanady, Japonska a Velké Británie, na okamžité zabavení zmrazených peněz. Spojené státy tlačí na to, aby byl stanoven krátký časový rámec a diskuse proběhla již v únoru.

Podle mluvčího Kremlu Dimitrije Peskova by šlo o hrubé porušení mezinárodního práva a ohrožení mezinárodního finančního systému. Peskov rovněž potvrdil, že Kreml již má připravený seznam západních aktiv, na která si v případě západního „bleskového útoku“ bude činit nároky.

To by bylo pro všechny a zejména pro Itálii choulostivé, protože její společnosti vlastní na ruské půdě poměrně dost aktiv. Evropská unie prozatím zaujala velmi obezřetnou politiku, aby nevytvořila nebezpečný precedens.

Migrace nikam nezmizela

Další zásadní záležitost, kterou bude chtít italská premiérka Giorgia Meloniová s lídry G7 řešit, je migrace, a to zejména z afrického kontinentu. Meloniová zastává názor, „že Evropa (a nejen ona) musí být v Africe více přítomna a více s ní spolupracovat“.

Premiérka v posledních měsících opakovaně prosazovala mezinárodní dohody s africkými zeměmi o boji proti migraci. Ve své vlastní zemi je premiérka pod tlakem, pokud jde o imigraci. Počet migrantů přicházejících do Itálie za vlády Meloniové prudce vzrostl. Během předvolební kampaně prosazovala tvrdý postoj. Od svého nástupu k moci se vůdkyně strany Bratři Itálie zasazuje o větší podporu ze strany Evropské unie.

Na podzim Meloniová vyvolala rozruch dohodou s Albánií, která by Itálii poprvé umožnila vést azylové řízení mimo Evropskou unii. Albánský soud dohodu prozatím pozastavil, ale šéfka italského vládního kabinetu bude přesto pravděpodobně hledat podporu pro svou linii v rámci skupiny G7.

Psali jsme:

Ilustrační foto: FreshCorp619, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.