Tento týden se na válkou zmítané Ukrajině opět hraje o finanční přežití. Šéfové vlád členských států EU budou 1. února na zvláštním summitu rozhodovat, zda zemi podpoří finančním balíčkem ve výši 50 miliard eur na čtyři roky.
EU je pro Ukrajinu finančním záchranným pásem. V loňském roce jí žádná jiná země ani organizace neposkytla takovou rozpočtovou podporu jako EU, konkrétně 19,5 miliardy dolarů. USA poskytly 10,9 miliardy dolarů. Váha Evropy je ještě větší, když se započítá bilaterální pomoc jednotlivých zemí kontinentu, uvedly noviny Neue Zürcher Zeitung.
Část pomoci, kterou Ukrajina dostává, má podobu půjček; ty jsou úročeny a jednou musí být splaceny. V důsledku toho zadlužení země, měřené jako procento HDP, rychle roste: z 50 % před válkou na současných 90 %.
Země ve válce se vždy potýkají se stejným problémem: zaprvé se snižují daňové příjmy a zadruhé dochází k vyčerpání výdajů, zejména na obranu. Obrana nyní představuje polovinu ukrajinských vládních výdajů.
EU se bude muset připravit na dlouhé období jako finanční podporovatel. Ukrajinský prezident Volodimir Zelenskyj nedávno zavázal svou zemi k dlouhé válce. Armáda by chtěla mít dalších 500 000 vojáků, což by válku ještě více prodražilo a zvýšilo finanční požadavky státu. A pro ekonomiku to prohloubilo nedostatek pracovních sil. „Sehnat pracovní sílu je obrovský problém,“ říká Alex Lisizja, šéf zemědělské společnosti IMC.
Ukrajinská ekonomika však musí fungovat přiměřeně dobře, protože země potřebuje zahraniční měnu, která jí pomůže financovat válku. Zemědělské společnosti v zemi vyvezly v prosinci přes Černé moře více obilí než kdykoli od začátku války. Přesto má Ukrajina tzv. dvojí deficit: v červených číslech je nejen státní rozpočet, ale také obchodní bilance. Obojí je třeba financovat.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.