Čína je dnes díky investicím a obchodu významným motorem argentinské ekonomiky.
Volební sliby argentinského prezidenta Javiera Mileie narazily na hospodářskou a politickou realitu, připomněla agentura Bloomberg. Platí to přinejmenším v případě politiky současného prezidenta vůči Číně. Když Milei kandidoval na prezidenta, vazby s Čínou ostře kritizoval a sliboval jejich omezení slovy „Obchodovali byste s vrahem?“ Čína je dnes ale v argentinské ekonomice hluboce zakořeněna.
Za poslední čtyři měsíce, kdy je Milei prezidentem země, devalvoval argentinské peso, oznámil snížení pracovních míst ve státní správě o 70 tisíc a zrušil kontrolu cen. Kromě toho se v zahraniční politice obrátil ke Spojeným státům a začal se dvořit republikánskému kandidátovi na prezidenta Donaldu Trumpovi. Ve vztazích s Čínou však neučinil nic podstatného. Ve skutečnosti se hospodářské vazby ani trochu nezměnily a podle slov prezidenta nemá smysl zasahovat do měnového swapu s Čínou v hodnotě 18 miliard dolarů. Milei nyní říká: „Vždy jsme říkali, že jsme libertariáni…Pokud lidé chtějí obchodovat s Čínou, mohou.“
Jde do značné míry o uznání reality. V oblasti komodit, energetiky a bankovnictví totiž čínský obchod a investice pohánějí značné části argentinské ekonomiky. Pečlivě vybudovaný image samozvaného „anarchokapitalisty“, který měl imponovat voličům a sliboval zničit staré pořádky, ustoupil pragmatismu, a především hospodářské realitě.
