Digitální transformace přináší africkému kontinentu nové příležitosti, ale zároveň odhaluje i jeho zranitelnost. Kyberkriminalita se zde stala fenoménem, který postihuje statisíce obětí.
Ochrana dat a právní rámec upravující kyberzločin na africkém kontinentu podle Interpolu stále pokulhávají.„Kyberkriminalita je nesmírně složitá,“ upozorňuje Neal Jetton, ředitel jednotky Interpolu pro kyberzločiny. „Pachatelé mohou sedět na jednom kontinentu, infrastruktura být na jiném, a oběti se nacházejí po celém světě.“ Podle něj je účinný boj s těmito hrozbami možný pouze díky mezinárodní spolupráci. Interpol sdružuje 196 členských států a právě jejich propojení umožňuje rozsáhlé operace, jako byla nedávná Operace Serengeti 2.0. Do té se zapojilo 18 afrických zemí spolu se Spojeným královstvím. Během zásahu, který Interpol oznámil 22. srpna, bylo zadrženo 1 209 osob a podařilo se získat zpět téměř 97,4 milionu dolarů. Vyšetřovatelé se zaměřili na široké spektrum trestné činnosti – od dědických podvodů a vyděračského ransomwaru až po falešné firemní e-maily. Obětí bylo podle vyšetřovatelů až 88 tisíc.
Ačkoli operace Interpolu představuje úspěch, zároveň ukazuje rozsah problému: kyberzločin se stal součástí každodenní reality a ohrožuje jak jednotlivce, tak firmy. Julie Owono, výkonná ředitelka organizace Internet Without Borders, upozorňuje, že klíčovou roli hraje ochrana osobních údajů. „Musíme si upřímně přiznat, že současný stav v Africe není z hlediska ochrany dat občanů uspokojivý,“ říká. Africká unie přijala už v roce 2014 Úmluvu o kybernetické bezpečnosti a ochraně osobních údajů. V platnost vstoupila až v červnu 2023, ale ratifikovalo ji dosud méně než 20 z 55 členských států. Podle Julie Owono je nezbytné, aby prosazování práva v oblasti kyberkriminality stálo na řádném právním procesu a nebylo zneužíváno. „Potřebujeme více posilování kompetencí, větší odpovědnost a kapacity lidí,“ zdůrazňuje. To znamená nejen lepší vymahatelnost práva, ale i budování důvěry občanů, kteří musejí vědět, že jejich data jsou chráněna.