Říjnový summit ASEAN měl dvě hlavní témata: obchodní válku USA a mírovou dohodu na thajsko-kambodžské hranici.
Témata obchodních válek, geopolitických rivalit i regionálních konfliktů dominovala letošnímu summitu Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN). Ten proběhl v malajsijské metropoli. Během tří dnů se v Kuala Lumpuru sešly téměř dvě desítky světových lídrů, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa, čínského premiéra Li Čchianga a nově jmenované japonské premiérky Sanae Takaichiové. Summit, pořádaný již po sedmačtyřicáté, sdružoval desítku členských států – Brunej, Kambodžu, Indonésii, Laos, Malajsii, Myanmar, Filipíny, Singapur, Thajsko a Vietnam. Letos poprvé přibyl i jedenáctý člen: Východní Timor, který získal nezávislost v roce 2002. Dohromady tak ASEAN představuje region s 678 miliony obyvatel a hrubým domácím produktem přes 3,9 bilionu dolarů.
Jedním z vrcholů summitu byl nedělní podpis mírové dohody mezi Kambodžou a Thajskem, které si od léta opakovaně vyměňovaly palbu na společné hranici. Krvavý konflikt si vyžádal desítky obětí a vyhnal z domovů stovky tisíc lidí. Zprostředkování dohody připisují diplomaté Malajsii, Číně a Spojeným státům, které poskytly zázemí pro vyjednávání. Slavnostní podpis dohody mezi Kambodžou a Thajskem měl za cíl potvrdit příměří uzavřené po srpnových hraničních střetech. Ceremoniál proběhl za přítomnosti Donalda Trumpa, jenž se do vyjednávání osobně zapojil a podle kambodžské vlády sehrál klíčovou roli při dosažení dohody. Phnompenh za to dokonce amerického prezidenta nominoval na Nobelovu cenu míru. Podepisování probíhalo na pódiu ozdobeném americkými symboly a heslem “Delivering Peace“ („Přinášíme mír“). Trump během projevu označil dohodu za důkaz toho, že jeho administrativa „usiluje o mír ve všech regionech, kde je to možné“. Vystupoval přitom jako prostředník a garant, který chce Spojené státy znovu prezentovat jako klíčového hráče při řešení světových konfliktů. Analytici ale upozorňují, že za lesklým ceremoniálem se skrývá složitější realitav. Hraniční napětí mezi Thajskem a Kambodžou sice po Trumpově zásahu utichlo, avšak podstatné otázky – především sporné vymezení území a odškodnění vysídlených obyvatel – zůstávají nevyřešeny.
Druhou dominantní linií jednání bylo rostoucí napětí kolem amerických cel. Trump letos na jaře spustil tzv. Liberation Day Tariffs – plošné navýšení dovozních tarifů, které mají podle Bílého domu snížit americký obchodní deficit. Většina zemí jihovýchodní Asie čelí sazbám v rozmezí 10–20 procent, Brunej dokonce 25 procent, zatímco Laos a Myanmar čelí až 40% clům. Čína na opatření reagovala zpřísněním vývozu vzácných zemin, surovin klíčových pro výrobu moderních technologií. Tento krok zasáhl světové dodavatelské řetězce a znepokojil řadu asijských ekonomik. Na summitu pak chyběl jeden zástupce členských zemí – myanmarský vůdce Min Aung Hlaing. Země, zmítaná občanskou válkou od vojenského převratu v roce 2021, byla vyloučena z letošního předsednictví ASEAN.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.