Otec nově zvoleného prezidenta Chile Jose Antonia Kasta byl členem NSDAP. Bratr byl centrálním bankéřem generála Pinocheta.
Kandidát krajní pravice Jose Antonio Kast z Republikánské strany zvítězil v druhém kole víkendových chilských prezidentských voleb a změnil tak politickou scénu v zemi. Kast získal 58 procent hlasů a porazil levicovou kandidátku Jeannette Jarovou, která získala 42 procent hlasů. Přestože v prvním kole skončil za Jarovou na druhém místě, Kast si v prosincovém druhém kole získal silnou podporu pravice.
Kast ve svém vítězném projevu zdůraznil potřebu pořádku v Chile a do úřadu nastoupí 11. března 2026. Jeho vítězství odráží širší trend posilování pravicové politiky v Latinské Americe, kde byli nedávno zvoleni konzervativní kandidáti v Ekvádoru a Bolívii.
Kast již několikrát kandidoval na prezidenta. Ve volbách v roce 2021 prohrál s Gabrielem Boricem a získal 44 procent hlasů. V roce 2017 kandidoval jako nezávislý a získal asi osm procent hlasů. Před založením Republikánské strany v roce 2019 působil více než deset let jako kongresman za středopravicovou Nezávislou demokratickou unii (UDI).
Kast se narodil v roce 1966 v Santiagu německým přistěhovalcům spojeným s nacisty. Jeho otec tvrdil, že byl „nuceným“ členem nacistické strany, ale Kast čelil kritice kvůli minulosti své rodiny. Kastův starší bratr byl prezidentem centrální banky za diktatury Augusta Pinocheta, jehož režim se vyznačoval závažným porušováním lidských práv. Kast Pinocheta obdivuje a je považován za nejvíce pravicového prezidenta od jeho vlády.
Kast je rovněž přesvědčený katolík, který se staví proti potratům a manželství osob stejného pohlaví. Prohlásil, že má v úmyslu zrušit omezená práva na potrat a zakázat pilulku „po“. Analytici ho popisují jako člověka s extrémně konzervativními názory, včetně podpory osob odsouzených za porušování lidských práv během diktatury.
Kast vyjádřil obdiv k tvrdé politice El Salvadoru v oblasti kriminality a plánuje zavést podobná opatření také v Chile. Ve své kampani se zaměřuje na veřejnou bezpečnost a navrhuje zapojení armády v oblastech s vysokou kriminalitou a výstavbu dalších věznic. Nedávný průzkum ukázal, že většina Chilánů považuje bezpečnostní otázky za prioritní.
Kastova imigrační politika odráží tvrdý postoj inspirovaný americkou imigrační a celní službou, včetně návrhů na výstavbu bariéry na severní hranici a deportaci mnoha migrantů bez dokladů.
Analytik Patricio Navia zdůraznil, že řešení otázky nelegálních migrantů bude pro nového chilského lídra Kasta největší výzvou. V Chile může být až 400 000 nelegálních imigrantů a ačkoli Navia věří, že nebude možné všechny vyhostit, poznamenal, že Kast už zmírnil některé ze svých extrémnějších názorů. Navia se domnívá, že Kast bude hledat rovnováhu mezi svými tvrdými volebními sliby a realitou, jak tito imigranti přispívají k ekonomice a společnosti.
Kast také navrhl uvalit na region Araucania výjimečný stav, který by armádě udělil významné pravomoci, včetně provádění prohlídek bez povolení, s cílem vyhostit ozbrojené domorodé skupiny.
Na jeho vítězství reagovali pozitivně pravicoví lídři v Latinské Americe, zejména argentinský a ekvádorský prezident, což naznačuje regionální posun k konzervativismu. Americký ministr zahraničí Rubio vyjádřil ochotu spolupracovat s Kastovou administrativou, zatímco španělské ministerstvo zahraničí se snaží posílit vzájemné vztahy. Chilské prezidentské volby odrážejí širší trend, kdy voliči volí opoziční osobnosti, protože usilují o významné změny ve vedení. Navia však varoval před vnímáním tohoto vývoje jako posunu k trvalému konzervatismu a popsal jej jako pouhou změnu ve vedení.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.