Rostoucí poptávka po energii, kterou zvyšuje boom umělé inteligence, znovu posiluje zájem o jadernou energetiku. Odborníci očekávají, že v USA může vést k růstu jaderné kapacity až o 60 procent, ale podobný trend se projeví i v Číně, která dokáže nové projekty realizovat rychleji a levněji.
Spojené státy zůstávají největším producentem jaderné energie, ale jejich náskok rychle mizí. Dlouhodobá politická nerozhodnost způsobila úpadek domácího jaderného sektoru, kde převažují stárnoucí reaktory a nové projekty postupují pomalu, draze a s velkými zpožděními. Po uvedení elektrárny Vogtle do provozu v roce 2024 nebyla zahájena výstavba žádného dalšího reaktoru, uvedl portál Oil Price.
Podle analytiků bude Čína až do roku 2035 disponovat nejdynamičtějším jaderným průmyslem, mimo jiné proto, že dokáže stavět nové elektrárny zhruba za šest let, zatímco ve Spojených státech trvá výstavba více než desetiletí. Donald Trump sice chce obnovit americkou převahu v jaderné energetice a snaží se omezit byrokracii, avšak stagnace sektoru činí tento cíl velmi obtížným a deregulace zároveň nese bezpečnostní rizika.
Obě země soupeří také ve vývoji jaderných technologií nové generace, jako jsou malé modulární reaktory, reaktory s roztavenou solí či jaderná fúze. Tyto technologie slibují nižší náklady, vyšší bezpečnost a méně odpadu, přičemž Čína má díky rozsáhlé státní podpoře náskok téměř ve všech oblastech.
Podrobnější informace získáte zde v angličtině.