Lekce z útoků 11. září a „války proti teroru“ je, že politické problémy nejde řešit vojensky. Politici v USA to nikdy nepochopili.
Ani 25 let od útoků z 11. září Spojené státy dodnes nedokázaly správně pochopit motivace pachatelů ani širší příčiny islamistického násilí, napsal článek Scotta Hibbarda pro Responsible Statecraft.
Válka jako řešení
Podle autorova mínění už v 90. letech existoval spor o to, zda je extremismus primárně ideologický, nebo zda pramení z politické represe, chudoby a marginalizace. Po 11. září však Bushova administrativa přijala výklad, že „oni nás nenávidí kvůli tomu, kým jsme“, a zcela se přiklonila k vojenskému řešení.
Tato militarizovaná strategie byla kontraproduktivní: americké intervence destabilizovaly regiony, vytvářely prostředí pro růst nových militantních skupin a posilovaly antiamerické nálady. Invaze do Iráku je uváděna jako příklad, kdy se okupace stala „cause célèbre“ pro džihádisty a přispěla k rozšíření násilného extremismu. Podobné vzorce autor vidí v Sahelu, Jemenu či na Africkém rohu.
Deklarovaná svoboda a spolupráce s autoritáři
Paradoxem americké politiky je skutečnost, že deklarovala obranu svobody, ale zároveň se opírala o autoritářské režimy a jejich bezpečnostní složky. USA přispívaly k represím, které sama o sobě často podporuje radikalizaci. Zároveň se masivně investovalo do armády a zpravodajských služeb, zatímco diplomacie, rozvojová pomoc a podpora demokratických reforem zůstaly podfinancované.
Politické problémy nejde řešit vojensky
Hlavní lekcí „války proti teroru“ je nutnost opustit představu, že vojenská síla dokáže vyřešit politické problémy. Spojené státy potřebují změnit způsob, jakým přemýšlejí o příčinách konfliktů, aby se vyhnuly opakování chyb posledních dvou dekád.
Celý text si přečtěte zde (anglicky).
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.