Nová vláda v Maďarsku se po skoro čtyřech dekádách snaží vyrovnat s komunismem. Bohužel nešťastně.
Maďarská vláda premiéra Petera Magyara zveřejnila archivní záznamy o spolupracovnících komunistické tajné policie s cílem otevřeně se vyrovnat s minulostí a symbolicky zahájit novou politickou éru po pádu Viktora Orbána. Místo očekávané společenské katarze však projekt provázely chyby a kontroverze.
Chyby a chybějící záznamy
V online databázi bylo omylem označeno asi 160 lidí za spolupracovníky režimu, přestože ve skutečnosti patřili mezi osoby sledované kvůli protivládním aktivitám. Dalším problémem jsou desetitisíce chybějících nebo zničených spisů, což vyvolává otázky ohledně úplnosti archivů.
Zveřejněné karty obsahují pouze základní informace o tom, že danou osobu tajná policie oslovila ke spolupráci. Neuvádějí však, zda osoba skutečně spolupracovala, za jakých okolností souhlasila ani zda někomu svými aktivitami uškodila. Historici upozorňují, že stejný záznam může mít člověk, který nikdy nepodal jedinou zprávu, i ten, kdo desítky let aktivně donášel.
Obviňování a rychlé soudy
Po zveřejnění databáze se na sociálních sítích rozběhla vlna rychlých soudů a obviňování. Mezi nově odhalenými jmény se objevily známé osobnosti z oblasti sportu, médií i veřejného života. Některé instituce proto začaly informace o svých současných i bývalých představitelích prověřovat.
Debata zároveň připomněla, že mnoho údajných spolupracovníků bylo samo obětí nátlaku. Lidé často čelili vydírání, hrozbě ztráty zaměstnání, studia nebo postihu svých blízkých. Příkladem je nositelka Nobelovy ceny Katalin Karikó, která uvedla, že dokument o spolupráci ze strachu podepsala, ale nikdy nepodala žádné hlášení ani nikomu neublížila.
Politické zneužívání a zrcadlo doby
Maďarsko se od roku 1990 nikdy plně kolektivně nevyrovnalo s komunistickou minulostí. Omezený přístup k archivům navíc umožňoval jejich politické zneužívání. Nynější zveřejnění dokumentů proto znovu otevřelo otázku individuální i společenské odpovědnosti.
V únoru mají být zveřejněny další spisy, které objasní okolnosti náboru spolupracovníků a poskytnou širší kontext. Již během prvního týdne po zveřejnění požádalo přes 10 000 lidí o další archivní informace, což naznačuje výrazný zájem veřejnosti o poznání minulosti.
Podle řady historiků a sociologů bude skutečnou výzvou pochopit, jak autoritářský systém nutil běžné lidi ke kompromisům a spolupráci. Debata o komunistické minulosti se tak zároveň stává zrcadlem současného Maďarska, které se snaží vyrovnat také s dědictvím šestnáctileté vlády Viktora Orbána a otázkou občanské odpovědnosti za fungování autoritářských struktur.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.
