USA staví svůj vnitrostátní zájem nad mezinárodní právo. Situace pro EU může dopadnout katastrofálně, říká Oskar Krejčí

ROZHOVOR: !Argument vedl rozhovor s profesorem Oskarem Krejčím a tématem byly sankce, které se stávají stále intenzivněji používaným nástrojem mezinárodní politiky. 

!Argument: Jak byste obecně z hlediska mezinárodních vztahů definoval sankce a jejich účinnost?

Oskar Krejčí.: Sankce je nátlakové opatření, které je tvrdší než diplomatická nóta, ale měkčí než ozbrojený konflikt. Je to čin, který má vést k oslabení politické elity sankcionované země, dotlačit veřejnost k tomu, aby tuto politickou elitu ovlivnila či přímo svrhla. Sankce jsou ale obecně málo efektivní, protože většina politických elit se drží u moci bez ohledu na nálady veřejnosti. A kromě toho, aby sankce mohly být účinné, pak by musely být univerzální. Ergo, pokud přijmou např. proti Rusku sankce USA a EU, ale nikoliv Čína, pak ta účinnost sankcí je omezená.

Podíváme-li se speciálně na Rusko, tak zde platí, že veřejnost se pod tlakem sankcí semkne za politickou elitou. Rezonuje to s rozšířeným ruským pocitem, formovaným od 16. století, že se Západ chová vůči Rusku nepřátelsky a nevděčně. Stačí vzpomenout na Dostojevského a jeho tezi, že Rusko nemělo Napoleona pronásledovat, mělo mu Evropu za hranicemi Ruské říše ponechat a věnovat se Východu.

!A.: Je „přesankcionováno“? Nebo se nám to jen nyní „zdá“, že se sankce používají nadměrně?

O.K.: To je podle mého názoru zásadní problém. Domnívám se, že jsme se ocitli ve zlomové etapě. Znovu se vytvářejí mocenské bloky. Politika je užívána k dosahování ekonomických cílů. Už dění na Ukrajině se ukazuje jen jako záminka pro vytvoření výhodných ekonomických podmínek pro USA v Evropě. Nejde pouze o nové plynovody, Severní a Turecký proud, jejichž zablokováním se USA snaží vytvořit podmínky pro dodávky svého dražšího zkapalnělého plynu do Evropy. Spojené státy se snaží dostat pod kontrolu plynovody a ropovody na Ukrajině, které slouží k dodávkám z Ruska do střední a západní Evropy. Přičtete-li k tomu vojenské základny USA, pak Washington dostává do rukou všechny bezpečnostní páky k tlaku na „starý kontinent“, na Evropu!

Obdobný tlak vidíme i ve vztahu k Číně. V souvislost se Severní Koreou Američané říkají Pekingu – vy neplníte naše pokyny, a proto na vás uvalíme embargo. Politika slouží jako záminka pro nový merkantilismus. Spojené státy neberou ohled na WTO, a prostě staví vnitrostátní zájem nad mezinárodní právo. A protože USA jsou stále mocná země, má to globální dopad.

USA tlačí na Čínu hned na třech místech – v Severní Koreji, v Jihočínském moři a nově je tu konflikt na indočínské hranici, který tu nebyl desetiletí.

Podle mého názoru je toto hrubě chybná strategie a dopady pro EU mohou být hrozivé.

!A.: Jak odhadujete další vývoj u nových amerických sankcí proti Rusku?

O.K.: Otázka, a to klíčová, je, co nyní udělá EU. Je tam někdo, kdo má odvahu? Je tam někdo, kdo se vzepře? Já se obávám, že takoví lidé v EU chybí, to jsou lidé zcela závislí na Washingtonu.

A další důležitá otázka je, jak odpoví Američané na vyhoštění amerických diplomatů z Ruska? Uvědomme si, že to vyhoštění je symetrické. Jde o zrcadlovou reakci na vyhoštění ruských diplomatů a na zablokování přístupu k majetku velvyslanectví v rozporu s Vídeňskou úmluvou o diplomatickém právu, k němuž došlo ještě v prosinci minulého roku, za Obamy. Moskva doufala, že se třeba vztahy mezi oběma zeměmi po zvolení Donalda Trumpa zlepší. Jenže zatím to vypadá spíše na další eskalaci.

V USA panuje hysterie, která je srovnatelná snad jen s obdobím mccarthismu a už se objevily signály, že sankce Washington ještě posílí. Rusové také ještě mají co odstřihnout, byť by to bylo bolestné pro obě strany. Takže se obávám, že ve spirále sankcí a protisankcí ještě nejsme na vrcholu.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.