The Telegraph. Jürgen Stark, bývalý člen ECB a také viceprezident německé Bundesbanky řekl, že vytvoření dvourychlostní Eurozóny, s Francii a Německem jako jádrem, by zajistilo přežití menšího bloku.
Od začátku máme v Eurozóně spíše divergenci než konvergenci, říká pro The Telegraph dále Stark. Podle něj: Musíme přemýšlet o nemyslitelném. A je už nemyslitelné přemýšlet o restartu Evropy, což znamená, že musíme být kreativní. Ale abyste mohli být kreativní, tak musíte něco zničit.
Země jako Itálie by podle Starka prospívaly lépe, kdyby byly mimo Eurozónu. Itálie byla zvyklá na neustálé devalvace liry od poloviny 70. tet do konce 90 let. Možná, že potřebuje devalvaci a svou vlastní menu, aby byla zase konkurenceschopná, řekl ekonom také.
Akomodativní politika ECB znamená, že země se v následujících letech tak nějak “protlučou”, ale problémy Eurozóny znovu vyplavou na povrch, bez ohledu na politický stav. V dlouhodobém horizontu, v kontextu evropského resetu, je potřeba se pobavit o tom, zda je stále vhodné držet tyto země v různými ekonomickými strukturami a různou ekonomickou výkonnosti, pospolu. Není zde žádná konvergence.
Stark také uvedl, že Belgie, Francie, Lucembursko, Nizozemí a Německo spolu s Rakouskem a Finskem by mohly vytvořit jádro systému s odstupňovanou integrací pro další země jako je Itálie a Řecko.
Negativní názory J. Starka na politiku kvantitativního uvolňování ECB doplnil minulý týden Jens Weidmann, současný president Bundesbanky, když varoval, že nákupy vládních dluhopisů mohou změnit centrální banku na vězně trhů nebo fiskální politiky.
J. Stark ovšem odmítl nápad, že by Německo bylo první zemí, která Eurozónu opustí. Kvůli Německu euro neselže, tvrdí.