Přečetli jsme: Trumpova daňová reforma ovlivní vzorce přímých zahraničních investic a nadnárodní firmy. Je možné, že dojde k poklesu amerických zahraničních investic. Ve hře je i zvýšení daňové konkurence mezi zeměmi.
UNCTAD čili Konference o obchodě a rozvoji při OSN píše o tom, že americká daňová reforma bude mít zásadní vliv na globální vzorce přímých zahraničních investic, ovlivní nadnárodní firmy i jejich dceřiné firmy, které mají asi 50 % globálních zásob zahraničních investic.
UNCTAD se domnívá, že minulé zkušenosti s daňovými úlevami by naznačovaly, že nadnárodní firmy by ze zahraničí mohly stáhnout až 2 biliony dolarů, což by znamenalo velký pokles globální zásoby přímých zahraničních investic.
Daňový zákon ovlivní jak investice do USA, tak i investiční pozici USA v zahraničí. Protože téměř polovina globální investiční zásoby je buď alokována v USA, nebo je vlastněna americkými nadnárodními firmami.
Zásadní změnou daňového režimu pro nadnárodní firmy je posun ze světového systému na systém teritoriální (zdaňování příjmu získaného doma). Starý daňový režim vedl k tomu, že daňové závazky ze zahraničního příjmu byly splatné jen tehdy, když se peníze přesunuly do USA. A proto americké nadnárodní firmy nechávaly své výdělky mimo svou domovskou zemi, tedy v zahraničí.
Jenže je tu nová daňová reforma, která zahrnuje jednorázovou daň na akumulované zahraniční výdělky, takže uvolňuje zdroje k repatriaci. Americké nadnárodní firmy mají v zahraničí zadržené výdělky ve výši asi 3,2 bilionu dolarů. Zákon z roku 2005 vedl tehdy firmy k tomu, že do USA přivezly dvě třetiny svých zadržených výdělků. Dnes jsou zdroje k repatriaci sedmkrát vyšší než v roce 2005!
Dopad na zásobu globálních investic bude ovlivněn jen malým počtem velikých firem, které drží ty hlavní zdroje. Například pět gigantů v oblasti technologií – Apple, Microsoft, Cisco, Alphabet a Oracle mají v zahraničí dohromady více než 530 mld. dolarů. Tedy čtvrtinu celkových likvidních aktiv, které by byly dostupné pro repatriaci.
Repatriace by mohly vést k poklesu americké investiční pozice vůči zahraničí, v zahraničí by samozřejmě byl dopad obrácený. Asi čtvrtina amerických investic je umístěna v rozvojových zemích. Jenže zde budou aktiva vázána do produktivních aktiv a těžko se budou repatriovat.
Dopad bude také záležet na reakcích další zemí. Reformy zapadají do rámce nižších korporátních daní, které mohou vést ke zvýšené daňové konkurenci.
Dceřiné firmy amerických matek budou mít zřejmě nižší potřebu zadržovat zisky. Uvolnění těchto peněz může vést k dalšímu nárůstu fúzí a akvizic. Stimulační opatření by mohla vést k větším investicím v USA a k povzbuzení tzv. re-shoringu, tedy návratu některých výrob zpracovatelského průmyslu zpět do USA.
Články zveřejněné v sekci Přečetli jsme nemusejí vyjadřovat názor redakce.