Evropská komise. Tisková zpráva Evropské komise uvádí návrhy či plány, jak zefektivnit práci Evropské unie v budoucnosti. Ze zprávy citujeme:
- Evropská komise chce efektivnější a demokratičtější fungování Evropské unie a předkládá konkrétní návrhy
- Radu EU, která zastupuje vlády členských států, a Komisi by měl vést jeden předseda
- Do Evropských voleb (jaro 2019) by se mělo posílit propojení národních politických stran s jejich evropskými politickými frakcemi
- Komise navrhuje, aby se zachoval proces tzv. Spitzenkandidaten, a aby strany jmenovaly svého vedoucího kandidátky do konce roku 2018
- Po vystoupení Velké Británie by se volná místa v Evropském parlamentu mohla nahradit europoslanci zvolenými na nadnárodní kandidátce
- 500 otevřených dialogů s občany se uskutečnilo od roku 2012 a dalších 500 by se mělo realizovat
- O reformě EU probíhá čilá debatě mezi členskými státy a dnešní návrhy jsou příspěvky Komise
Složení Evropského parlamentu a Evropské komise
Vedoucí představitelé členských zemí v Evropské radě musejí rozhodnout – na základě návrhu Evropského parlamentu – o složení Evropského parlamentu ve funkčním období 2019–2024 a o tom, co s křesly neobsazenými Spojeným královstvím. Jednou z možností je vyhradit určitý počet těchto křesel pro nadnárodní volební obvod. I když Evropský parlament v nedávném usnesení (ze 7. února) odhlasoval, že nevyzve k vytvoření nadnárodního volebního obvodu, ponechal dveře otevřené pro budoucí diskuse. Řada členských států nedávno vyjádřila podporu této myšlence, zatímco jiné vyjádřily nesouhlas s její realizací. Nadnárodní volební obvod by mohl posílit evropský rozměr voleb tím, že kandidátům umožní oslovit více občanů v celé Evropě. Na druhé straně poslanci obvykle zastupují voliče, kteří je zvolili na místní nebo celostátní úrovni, a jsou s nimi v úzkém styku, a to jak z důvodu, že se jim zodpovídají, tak i z důvodu, aby mohli vznášet otázky, které jsou důležité pro voliče z jejich volebního obvodu. Komise je myšlence nadnárodních kandidátních listin nakloněna, bude to však vyžadovat, aby v příštím roce s tím jednomyslně souhlasila Rada a aby se ve všech 27 členských státech změnily volební zákony, a tato myšlenka tak mohla být uplatněna při volbách v roce 2019.
Sbor komisařů nyní v souladu s rozhodnutím Evropské rady z 22. května 2013 sestává z 28 členů podle zásady jeden komisař za každý členský stát. Než bude jmenována příští Evropská komise, budou muset vedoucí představitelé rozhodnout, zda zachovat princip jeden člen za každý členský stát, nebo Komisi zmenšit. Menší exekutiva by teoreticky fungovala efektivněji, snadněji by se řídila a umožnila by vyváženější rozdělení portfolií. Avšak zmenšení Komise by rovněž znamenalo, že některé členské státy by nebyly zastoupeny na politické úrovni této instituce a přišly by o výhodu spočívající v zachování přímého kanálu politické komunikace s občany a vnitrostátními orgány.