Jaké byly evropské, čínské a další reakce na Trumpovo zavedení cel na dovoz oceli? A koho se dotknou nejvíce?
Návrh navýšení cel na ocel, který vzešel od amerického prezidenta, vyvolal velkou odezvu, napsal zpravodajský web ARD Tagesschau. Evropská ekonomika se bojí velkých škod, německá politika se obává o pracovní místa, také čínské vedení se cítí podvedeno.
Amerika na prvním místě! – Trump chce podle tohoto hesla očividně řídit i obchod. Jenže k obchodu patří i minimálně jeden partner. Aktuálně jde o dovozní cla ve výši 25 % na ocel a 10 % na hliník, obchodním partnerům USA tak hrozí velké finanční škody.
Evropský ocelářský svaz předpokládá, že evropské exporty ocele do Ameriky klesnou o padesát i více procent, aktuální objem je asi pět milionů tun. Trump podle nich vybral ze všech možností tu nejvíc zničující variantu. Nevěřícně reaguje také Mezinárodní obchodní komora. Oliver Wicek, generální sekretář v Německu, k tomu říká, že „mezinárodní obchod není hra s nulovým součtem, která se vyhrává na úkor jiných zemí, to by bylo pro mezinárodní obchod celkově, ale i pro USA samotné, zničující.
Německá ekonomika si dělá starosti, neboť je vysoce internacionalizovaná a odkázaná na otevřené trhy a funkční systém mezinárodního obchodu. Existuje nebezpečí, že i další země budou USA následovat, a že celý systém mezinárodního obchodu „vytunelují.“ Je jasné, že cla ztíží přístup na trh v USA a nakonec povedou i k vyšší ceně pro americké spotřebitele.
Další zástupci ocelářského průmyslu uvádějí, že Trump tímto krokem jasně porušuje pravidla WTO. Jiní se obávají, že exporty zaplaví otevřený trh EU, aby se vyhnuly clům v USA.
I politická sféra se bouří. Předseda Evropské komise Juncker reagoval jasně: „Nebudeme se jen tak dívat, jak je náš průmysl postižen nespravedlivým opatřením, které ohrožuje tisíce pracovních míst v Evropě.“ Především Německo silně kritizuje zavedení vysokých cel. Cla podle mluvčího vlády ohrožují toky obchodu a problém nadkapacit u oceli a hliníku se nedá řešit jednostrannými opatřeními USA.
I ministr zahraničí Gabriel uvedl, že se na vývoj dívá „s velkými obavami“. Obává se o německé exporty a pracovní místa. To, že USA použily pro tento krok argumentaci „bezpečností“, není vzhledem k partnerům v EU a NATO vůbec logické. Podle Gabriela hrozí těžké obchodní spory mezi USA a EU, což není v zájmu ani jednoho z nich. Když se dva hádají, třetí se směje. Gabriel doufá, že Trump zavedení tohoto opatření ještě znovu zváží. Je prý potřeba udělat vše proto, aby se zabránilo mezinárodnímu obchodnímu konfliktu.
I ministryně hospodářství Zypriesová uvedla, že je neuvěřitelné, že by právě německé importy oceli měly ohrozit bezpečnost USA. Ten, kdo tolik mluví o férovém obchodě jako Trump, by se neměl uchylovat k tak neférovým opatřením.
Je to hodnocení, které sdílí i čínská vláda. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí uvedla, že kdyby se podle USA řídili všichni, pak to bude mít bezesporu velmi vážné dopady na světový obchodní pořádek. Americká vláda by měla být v užití ochranných opatření zdrženlivější. Akcie ocelářských producentů začaly na asijských burzách klesat.
Největší exportéři oceli do USA
| Země | Podíl na importech oceli v USA 2017 | ||
| 1. Kanada | 16,7 % | ||
| 2. Brazílie | 13,2 % | ||
| 3. Jižní Korea | 9,7 % | ||
| 4. Mexiko | 9,4 % | ||
| 5. Rusko | 8,1 % | ||
| 6. Turecko | 5,6 % | ||
| 7. Japonsko | 4,9 % | ||
| 8. Německo | 3,7 % | ||
| 9. Tchaj-wan | 3,2 % | ||
| 10. Čína | 2,9 % | ||
| 11. Indie | 2,4 % |
|
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.