Zpráva dne: Spojené státy Donalda Trumpa dál tlačí na Čínu kvůli zneužívání duševního vlastnictví. Washignton připravuje seznam dalších cel a také přísnější vízová pravidla.
USA dál hrozí Číně i kvůli zneužívání duševního vlastnictví. Bílý dům už sepisuje seznam nových cel, omezení investic a přísnějších vízových pravidel.
Trumpova administrativa plánuje využít nová zacílená cla, aby na Čínu vytvořila „maximální tlak“. Čína by měla přestat krást duševní vlastnictví amerických firem, zní z Bílého domu. Robert Lighthizer nabídnul EU smír s tím, že asi nebude čelit přímo americkým clům na ocel a hliník, když vyjednává o výjimkách.
Washington chce totiž do boje proti Číně zapojit právě Evropu, Japonsko a další obchodní partnery.
Bílý dům uvedl, že Trump podepíše memorandum, které zaútočí na „čínskou ekonomickou agresi“. Údajně má jít o cla na dovozy z Číny v hodnotě alespoň 30 mld. dolarů, ovšem mají se uskutečnit konzultace s americkými firmami, které by mohly implementaci odložit.
Trump se zřejmě také pustí do nových restrikcí čínských investic v USA a přísnějších pravidel pro čínské žadatele, i když okamžitě se to projeví spíš v návrhu nových regulací, než ve finální akci.
Opatření budou mířit na čínské technologické produkty, u nichž Peking nutil americké firmy, aby předaly duševní vlastnictví, pokud chtějí v Číně podnikat. Dále jsou v hledáčku sektory, u nichž Čína dotuje zahraniční akvizice. Tato opatření mají směřovat k narovnání obchodu s Čínou. USA mají s touto zemí obchodní deficit ve výši 375 mld. dolarů.
Americká administrativa také uvedla, že si je vědoma možného poškození amerického spotřebitele, takže opatření musí být upravena tak, aby vykonala maximální tlak na Čínu a minimálně poškodila amerického spotřebitele.
Čína na to reagovala tím, že je nerealistické a nezodpovědné chtít v obchodě naprostou rovnost. USA si za velký deficit mohou samy, Peking bude rezolutně bránit svá práva a zájmy. Čína je největším exportním trhem pro americká letadla a sóju, a druhým největším pro auta a bavlnu, uvedl mluvčí ministerstva zahraničí. Na druhé straně prosakují informace, že Čína nebude reagovat „nadměrně“ na americká opatření.
Možná cla na dovozy z Číny už vyvolaly kritiku americké podnikatelské komunity, která se obává čínské odvety a možnosti obchodní války mezi oběma zeměmi. Lighthizer řekl, že obchodní války nikdo nevyhrává a že my (USA) obchodní válku nechceme. Ale musíme něco udělat, dodal Lighthizer, kurz je neudržitelný a musí se změnit.
Podnikatelské skupiny jsou skeptické, i když některé přiznávají, že Trump se snaží řešit legitimní obavy. Není ale jasné, jak zrovna cla vyřeší problémy s Čínou. Očekávané akce mohou navazovat na roky neúspěšných pokusů bývalých administrativ dostat z Pekingu ústupky.
Jenže i ti, kteří akci preferují, musejí přiznat, že Trump podniká kroky proti Číně, aniž by bylo jasně definováno, co má vlastně Čína udělat. Právě to, že nejsou jasně stanoveny cíle, znamená, že republikáni v Kongresu mají o prospěchu cel velké pochyby. Někteří dokonce hovoří o nebezpečné křižovatce. Administrativa si prý musí vybrat mezi izolacionalismem a globálním vůdcovstvím.
Čína sice má nadměrnou nabídku oceli a hliníku, což vedlo k tomu, že mnoho Američanů je bez práce, a také krade americkým firmám technologie a duševní vlastnictví, což nesmí být tolerováno. Ale cla nesmí mít diskriminační charakter, uvedl republikán Kevin Brady, protože nesmí být potrestány americké rodiny a pracovníci. Je potřeba zasáhnout cíl, což je Čína a její praktiky, nikoliv naše spojence a další americké sektory, dokončil Brady.