Aktuálně: Údaje za první kvartál roku 2018 ukazují na mírné snížení ruských vývozů ropy do „vzdáleného zahraničí“, navýšení vývozů do Číny a také skutečnost, že Rusko v březnu poprvé nedodrželo podmínky dohody s OPECem.
Rusko snížilo v prvním kvartále tohoto roku těžbu ropy a dodávky ropy do zemí „vzdáleného zahraničí“ (tj. Evropy, mimo postsovětský prostor). Snížení vývozu činilo 3,5 % a došlo k němu skoro ve všech směrech – prostřednictvím ropovodu AL Transněfť přes přístavy Novorossijsk, Usť-Luga a Kozmino, největší pokles se týkal přístavu Primorsk.
Podle expertů je pro tuto tendenci několik důvodů. Prvním je cena. Čím levnější ropa, tím aktivněji importéři nakupují, ale čím je dražší, tím nižší jsou nákupy.
Podle poledních informací ministerstva financí RF vzrostla cena ropy značky Urals v prvním kvartále tohoto roku o 25,3 % ve srovnání se stejným časovým úsekem roku 2017. Nyní se jeden barel prodává za 65,22 dolarů, v roce 2017 to bylo 52,04 dolarů. Ceny světových značek ropy Brent a WTI od listopadu 2017 rostou a drží se nad 60 dolary za barel. Za první tři měsíce roku 2018 se těžba ropy v Rusku snížila celkově o 1,2 %. Rusko potřebovalo nějaký čas na to, aby na začátku roku 2017 objem těžby upravilo podle dohody OPEC+.
Zároveň ale v březnu nebylo Rusko poprvé od roku 2017 schopné splnit povinnost omezení těžby, kterou mu ukládá dohoda s OPECem. Z celkové dohody o snížení na 1,8 milionů barelů za den připadlo na Rusko 300 tisíc barelů. Ministr energetiky Alexandr Novak v pondělí sdělil, že Rusko v březnu dosáhlo úrovně omezení pouze na 93,4 %. Podle jeho slov tento objem odrážel vysokou poptávku po zemním plynu a sezónní faktory vnitřního trhu.
Na pozadí vysokých cen a zvýšení celních subsidií za první kvartál vzrostl objem zpracování ropy na 0,5 %, tj. na 79 milionů tun. V souvislostí s modernizací této výroby v Rusku se stalo zpracovávání ropy „doma“ o něco výhodnějším.
Snížení dodávek ropy západním směrem je ale také spojeno se zvláštnostmi marketingu ruských ropovodů systému VSTO (Východní Sibiř /Tichý oceán) a Urals. Už dříve mluvil šéf transportu Transněfti o diverzifikaci dodávek směrem na východ.
Objem exportu do Číny podle oficiálních čísel vzrostl z 6,402 milionů tun ropy na 9,175 milionů. Rusko je už déle než rok klíčovým dodavatelem ropy pro Čínu, jeho silná pozice je výsledkem dlouhodobých dohod s Čínou. Toto postavení získalo Rusko teprve před pár lety, předcházelo mu otevření ropovodu VSTO a řada dvoustranných dohod, z nichž největší byla uzavřena v roce 2013 mezi ruskou firmou Rosněfť a čínskou CNPC. V rámci této dohody dostala ruská strana předem 20 miliard dolarů.
Dalším důvodem nedodržení limitu vývozu ropy do zahraničí bylo zvýšení dodávek ropy do Běloruska spojené s regulováním sporů mezi oběma zeměmi, konkrétně o 12,5 %, tedy o 4,5 milionu tun ropy. Celkový vývoz do tzv. blízkého zahraničí (tj. postsovětský prostor) vzrostl o 13,4 %.
Rusko také v prvním kvartále roku 2018 zvýšilo vývoz ropy do Uzbekistánu, opět jako důsledek dohod mezi oběma zeměmi v hodnotě 500 tisíc tun.
Podle čísel Mezinárodní energetické agentury ale poptávka po ropě roste. Dohoda o snižování exportu ropy z Ruska se tak během roku těžko splní, a pokud, tak jenom v rozsahu 1 ž 2 %, míní odborníci.