Evropská komise. Komise nově navrhla zakázat zvláště škodlivé nekalé obchodní praktiky v potravinovém řetězci, aby zajistila spravedlivější jednání s drobnými a středně velkými zemědělci a výrobci potravin. Zakázány mají být tyto nekalé praktiky:
- opožděné platby za potraviny podléhající rychlé zkáze
- rušení objednávek na poslední chvíli
- jednostranné nebo retroaktivní změny smluvních podmínek
- nucení dodavatelů, aby platili za znehodnocené produkty
Komise navrhla zakázat zvláště škodlivé nekalé obchodní praktiky v potravinovém řetězci, aby zajistila spravedlivější jednání s drobnými a středně velkými zemědělci a výrobci potravin. Kromě toho návrh obsahuje ustanovení o účinném prosazování: pokud se prokáže porušení pravidel, mohou za ně vnitrostátní orgány uložit sankce.
Menší subjekty v potravinovém řetězci včetně zemědělců mohou ohrožovat neférové postupy, které uplatňují jejich partneři. Často jim chybí vyjednávací síla a alternativní způsoby, jak dostat své výrobky ke spotřebitelům.
Místopředseda Evropské komise Jyrki Katainen, který je odpovědný za pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost, prohlásil: „Vyjednávací síla v rámci potravinového řetězce je nevyrovnaná a Komise chce prostřednictvím tohoto návrhu přímo řešit problém využívání nekalých obchodních praktik. Neférové obchodní chování totiž ohrožuje hospodářskou životaschopnost členů tohoto řetězce. Návrh stanoví minimální standardy a posiluje prosazování pravidel, čímž by měl zajistit, že jednotlivé subjekty budou moci soutěžit za spravedlivých podmínek, a tím přispěje k celkové efektivitě řetězce. Jasně tak podporuje poctivé obchodní jednání.“
Komisař pro zemědělství a rozvoj venkova Phil Hogan uvedl: „Každý řetěz je pouze tak silný, jak silný je jeho nejslabší článek. Aby byl potravinový řetězec účinný a efektivní, musí být také spravedlivý. A v dnešním návrhu jde hlavně o spravedlnost, o to, aby každý hlas měl svou váhu – i hlas těch, kteří se bez vlastního zavinění ocitli ve slabé vyjednávací pozici. Tato iniciativa s cílem zakázat nekalé obchodní praktiky by měla posílit postavení producentů a malých a středních podniků v potravinovém řetězci. Chce také zajistit silné a účinné prosazování pravidel. Prostřednictvím důvěrného postupu pro podávání stížností se snažíme eliminovat v potravinovém řetězci „faktor strachu“.“
Zakázány mají být tyto nekalé praktiky: opožděné platby za potraviny podléhající rychlé zkáze, rušení objednávek na poslední chvíli, jednostranné nebo retroaktivní změny smluvních podmínek a nucení dodavatelů, aby platili za znehodnocené produkty. Další postupy budou přípustné pouze v případě, že se na ně vztahuje jasná a jednoznačná předchozí dohoda mezi partnery: to jsou situace, kdy kupující dodavateli vrací neprodané potraviny, kdy kupující od dodavatele vyžaduje platbu za uzavření či obnovení smlouvy o dodávkách a kdy dodavatel platí za propagaci potravin, které kupující prodává.
Návrh Komise ukládá členským státům povinnost určit veřejný orgán, který bude nová pravidla prosazovat. Pokud se prokáže porušení předpisů, tento úřad bude moci ukládat přiměřené a odrazující sankce. Bude mít možnost zahájit šetření z vlastní iniciativy nebo na základě stížnosti. Stěžovatelé přitom budou moci požádat o zachování důvěrnosti a anonymity, aby ochránili svou pozici vůči obchodnímu partnerovi. Komise zavede mechanismus koordinace, v jehož rámci si budou orgány odpovědné za prosazování pravidel vyměňovat osvědčené postupy.
Navrhovaná opatření doplňují opatření zavedená členskými státy a kodex chování uplatňovaný v rámci dobrovolné Iniciativy dodavatelského řetězce. Země EU mohou jít v regulaci ještě dále, pokud to považují za vhodné.
Návrh Komise bude mít podobu evropského právního předpisu (směrnice) a nyní bude spolu s posouzením dopadů předložen oběma společným normotvůrcům, tedy Evropskému parlamentu a Radě, kde jsou zastoupeny vlády členských států.