Trumpova výjimka pro EU v oblasti cel skončí 1. května. Jak by měla EU postupovat, aby nepodstoupila příliš vysoká rizika ze střetu mezi USA a Čínou?
EU je v poločase dohody o dočasné výjimce z cel na ocel a hliník, která vyprší 1. května. Zároveň se nezdá, že výjimka nebude jen dočasná. Trump mezitím obrátil pozornost na Čínu. Co by měl nyní udělat Brusel? Ptají se noviny Financial Times.
Zatím byla odezva EU jak z učebnice: pohrozit odvetnými sankcemi na politicky citlivých místech (bourbon z Kentucky, což je domov McConnella, který vede senátní většinu, Harley Davidson z Wisconsinu, domova Paula Ryana, mluvčího Sněmovny reprezentantů).
Takto bývá hra praktikována. Akt odvety od ukřivděné strany znamená, že čest je zachráněna a obě strany to tak nechají, dokud původní provokace neodezní
Jenže u Trumpa je další eskalace tak pravděpodobná, že není jisté, jaká by měla být optimální reakce EU.
V příštích týdnech bude možná tou nejrozumnější věcí, domnívá se FT, počkat a zjistit, co se bude dít mezi USA a Čínou, a mezitím pokračovat v dlouhodobém plánu vytváření koalic multilaterálně zaměřených zemí, jako je Japonsko a Kanada, aby globální obchodní systém nezkolaboval.
Veřejně si vybrat, na čí stranu se postavit – zda Peking nebo Washington – v sobě nese velké riziko. EU má významné ekonomické zájmy v obou zemích. Dát se jednoduše na stranu Číny, protože politika Trumpa je nerozumná, jen těžko pomůže hlavnímu cíli EU. Tím je obrana multilateralismu.
Čína možná tvrdí, že chrání globální obchodní systém, ale zase se odvrací od tržní ekonomiky směrem k intervencím, které deformují obchod. I když je to rozčilující, politika „nedělat toho moc“ může být v tuto chvíli, i pokud evropská výjimka vyprší, tou nejlepší možností.
Evropská ekonomika může žít s Trumpovými cly na ocel, ale eskalovat napětí v obchodním systému, to by bylo daleko větší ohrožení.
Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.