Dále posilují politické strany, které se k migraci stavějí negativně, což znesnadňuje naleznutí politického kompromisu v rámcích Evropské unie.
Slovinské volby nedopadly zcela jasně, ale přeci jen nejvíce křesel získala opoziční strana, Slovinská demokratická strana vedené Janezem Jansou, napsaly noviny Financial Times (6/6/2018) . Jeho spojencem je Viktor Orbán a také on jede na vlně protiimigračních nálad. Jansa ovšem není takový anti-establishment jako je třeba Matteo Salvini z Itálie, který tvoří nyní součást jasně euroskeptické vlády v zakládající zemi EU.
Jansa může být zablokován tím, že se spojí do koalice menší strany. Nicméně skutečnost, že se Jansa znovu objevil na slovinské politické scéně, znamená úspěch jeho tvrdé rétoriky proti migrantům. A tím se zdůrazňuje zásadní dilema EU, píší dále britské noviny. Jak sdílet rovnoměrně zátěž mezi členskými státy v případě proudu uprchlíků? Migrace a pravidla pro azyl budou hlavní tématy summitu EU v červnu.
Evropský projekt potřebuje řešení, než udeří další imigrační krize. Nicméně výsledky voleb ukazují, jak je to těžký úkol, konstatuje list dále.
Jakýkoliv konsenzus mezi zeměmi EU potřebuje vyvážit obavy jižních zemí, to je hlavně Itálie, Španělska a Řecka, které čelí největšímu počtu příchodů, a zemí destinačních, což jsou Německo a Francie. A pak tu jsou „kazisvěti“, píše FT, to je střední Evropa a Slovinsko. Tato skupina odmítá systém kvót pro uprchlíky.
Poslední kompromisy byly různými stranami odmítány a návrhy radikálních populistů jsou nelidské, píší noviny.
Salvini chce deportovat 500 000 ilegálních migrantů a odmítá se účastnit schůzky ministrů vnitra EU. Není ani moc shoda na tom, jak se posílí evropské vnější hranice. Přitom se jedná o existenciální otázku EU, protože se pojí s nárůstem autoritářů, kteří nejenže oponují migraci, ale tak hlavním principům jako je individuální svoboda a systém brzd a protiváh. Xenofobie se šíří, krajně pravicové, populistické a protiimigrační strany se dostaly do vlády v Rakousku, Itálii a nyní možná i ve Slovinsku, což jsou všechno migrační cesty do Německa. A pak je tu přímo vzestup AfD, která reagovala na politiku otevřených dveří Merkelové.
Viktor Orbán vyhrál v dubnu parlamentní volby zcela drtivě. A nový test bude Švédsko, jedna z nejstarších demokracií v Evropě, která má liberální přístup k uprchlíkům. Ale krajně pravicoví Švédští demokraté v průzkumech posilují.
Politici hlavního proudu, myslí si článek Financial Times, proto musejí ujistit voliče, že budou energičtější v kontrole přílivu uprchlíků, zatímco zároveň musejí odrazit děs, který šíří populisté.
Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.