Bývalý americký šéfdiplomat Kissinger prý navrhuje strategii „obráceného Nixona“ pro politiku zadržování Číny. Jsou zde některá “ale”.
Bývalý americký ministr zahraničních věcí Henry Kissinger podle pěti zdrojů radí současnému prezidentu Donaldu Trumpovi, aby využil spolupráce s Ruskem k zadržení růstu moci Číny. Napsal o tom ve čtvrtek deník The Daily Beast.
Kissinger je známý tím, že v 70. letech navrhnul strategii spolupráce s Čínou jako nástroj k zadržování SSSR. Nyní v podstatě navrhuje opak. Podle pěti zdrojů, které mají mít o věcech informace, Kissinger tuto myšlenku opakovaně předestřel Trumpovi v průběhu série soukromých schůzek v době prezidentského přechodu (tj. nástupu Trumpa do úřadu). Potenciální strategie by znamenala spolupráci s Ruskem a s dalšími zeměmi v regionu k omezení rostoucí moci a vlivu Číny.
S myšlenkou se Kissinger také podělil s Jaredem Kushnerem, jedním z hlavních Trumpových poradců, který se věnuje zahraniční politice.
Jak článek dále píše, návrh si našel v Trumpově administrativě ty, kteří mu dopřáli sluchu. Mělo jít nejen o Trumpova poradce, ale také o lidi na ministerstvu zahraničí, v Pentagonu a v Národní bezpečnostní radě, tvrdí zdroje z administrativy USA.
Nápad ale zkomplikovala Trumpova uctivost vůči ruskému prezidentovi Vladimíru Putinovi, která vzbudila v USA domácí pozdvižení.
Deník The Daily Beast nedostal žádné komentáře ohledně těchto informací ani od Bílého domu či Národní bezpečnostní rady a ani od Kissingerova úřadu.
Kissinger není ani protičínský jestřáb, ani rusofob
Podle článku už jen skutečnost, že se Henry Kissinger s Trumpem během kampaně v roce 2016 setkal celkem třikrát, ukazuje, že má stále velký vliv v nejvyšších patrech americké politiky. A to navzdory tomu, že Kissingerova politika je hodnocena kontroverzně a je dokonce obviňován z válečných zločinů. Ukazuje se také, jak moc se geopolitické podmínky během Kissingerova života proměnily.
Kissinger není považován za čínského jestřába a ví se, že má možnost přímé linky k čínskému prezidentu Si Ťin-pchingovi. Návrh si také protiřečí s některými dalšími názory bývalého šéfdiplomata. Kissinger například v roce 2017 hodnotil čínský projekt Jednoho pásma a jedné stezky jako pozitivní pro Asii, píše dále článek.
Bývalý americký ministr zahraničí není ani rusofobem. Během let se s Putinem sešel 17x a opakovaně volal po zlepšení vztahů mezi Washingtonem a Moskvou. Naposledy hodnotil Kissinger summit v Helsinkách „Bylo to setkání, které se muselo konat. Volal jsem po něm několik let.“ Kissinger ale také vyjádřil svoje pochybnosti ohledně smysluplnosti ruského vměšování do voleb v USA a podpořil lepší rovnováhu sil mezi hlavními vlivnými centry světa.
Článek deníku The Daily Beast dále konstatuje, že podle slov jednoho z bývalého člena americké administrativy, jehož jméno neuvádí, bylo Trumpovo chování vůči Putinovi „opakem Nixonovy čínské hry“. Podle něj je spojenectví nebo spolupráce Číny a Ruska „smrtelnou kombinací“ pro Spojené státy.
Setkání Trump-Putin posílilo ale kritiku ze strany amerických zákonodárců. Mnoho z nich vidělo argumenty o strategii vůči Číně a Rusku jako výmluvu pro kritizovaný summit. I když část z nich si nyní klade otázku, zda administrativa chystá nějaký velký krok vůči Číně.
Administrativa Kissingerův přístup “zvažovala”
Z Bílého domu také zní, že administrativa Kissingerův přístup k východní Asii vždy zvažovala, důraz na slovo „zvažovala“, protože tuší, že jeho realizace by znamenala masivní vzpouru doma. Zdroj dodal, že v Bílém domě si myslí, že Rusko by „mohlo být“ protiváhou Číně, ale že ne všichni jsou pro tuto teorii.
Nejde jen o to, že Rusko si ztížilo pozici vůči USA v posledních několika letech, a to svými kroky, ale také o to, že jeho potenciál vůči Číně je omezený na zbraně, ropu a kybernetické útoky. Podle předsedy Rady pro zahraniční vztahy Richarda Haasse je problém také v tom, že Rusko nyní není orientováno na to takovou roli sehrát.
Ovšem, jak deník dále píše, skutečností je, že mezi americkými představiteli jsou obavy z Číny a jejího vlivu stále silnější a viditelnější.
Podle expertů by strategie s využitím Ruska proti Číně musela znamenat narušení vztahů mezi Putinem a jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Obě země mají velmi podobné pohledy na svět a nyní se podporují poměrně silně, připomněl Lyle Goldstein, který se na Rusko a Čínu zaměřuje. A podle Abigail Graceové z Národní bezpečnostní rady USA není „úroveň vztahů Číny a Ruska nutně v zájmu USA“.
Vztahy mezi Moskvou a Pekingem jsou skutečně dobré, jenže jsou tu i některé body nedůvěry. Příkladem je střední Asie, píše článek dále. Vedle toho je Čína na trajektorii rozvoje, kterou překoná Rusko v oblasti ekonomiky i vojensky.
Zdroj blízký Bílému domu sdělil dále, že v dlouhodobější perspektivě, „je v administrativě přesvědčení, že Moskva uvidí Peking jako svého největšího geopolitického nepřítele“, což je potenciál pro americko-ruské vztahy. Je to ale prý otázka vzdálené budoucnosti.
Strategie „obráceného Nixona“ prý ale nebyla také realizována proto, že není geopoliticky realistická. Čína je problém na dlouhou dobu, Rusko ale bezprostředně. Ruská politika stojí proti USA a EU a snaží se o to rozdělit spojence, píše článek. Rusko se v daný moment snaží útočit na demokratické instituce a jedná jako „stát darebák“ na Ukrajině a v Sýrii, takže šance na spojenectví mezi Ruskem a USA jsou malé, říká k tomu Harry Kazanias z Centra pro národní zájem. „Ale mějte na paměti toto: čas a okolnosti mohou změnit myšlení i pocity. Nebyl bych šokován, kdyby za sedm, deset let k něčemu takovému došlo.“