Johannesburský summit ukázal na rostoucí roli BRICSu i na jeho možnosti přilákat nové účastníky. Mezi nimi také právě Turecko.
Dne 26. července se ruský prezident Vladimír Putin a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan sešli na společném jednání na johannesburském summitu skupiny BRICS. Naskytla se tak příležitost k další ekonomické spolupráci v rámci BRICSu a těsnější spolupráci s Tureckem, které už nyní realizuje několik ekonomických programů v Africe a v Latinské Americe. O vztazích mezi Tureckem a BRICSem napsal ruský odborník na Blízký východ Andrej Arješev. (Článek doplňuje argumenty námi zveřejněného článku o perspektivách tureckého členství v BRICSu – pozn. red.)
Erdogan se při otevření ambasády Turecka v JAR vyjádřil v tom smyslu, že summit BRICS přinese důležitý vklad do rozvoje Turecka. V posledních letech Turecko otevřelo velvyslanectví v řadě afrických zemí a posílilo vzájemnou obchodní výměnu.
Putin při jednání s Erdoganem hovořil o úspěšném rozvoji dvojstranných vztahů, o spolupráci v Sýrii a také o realizaci velkých infrastrukturních projektů.
Článek dále píše, že vzájemná spolupráce Turecka s jednotlivými zeměmi BRICSu časem může přinést na stůl otázku členství Turecka ve skupině, která se stále více vnímá jako centrum vznikajícího multipolárního uspořádání.
Během začátku 21. století prošlo Turecko úspěšnými ekonomickými reformami, je členem G20 a některé technické schůzky v rámci BRICSu se konaly v Turecku, což svědčí o možném souhlasu s potenciálním členstvím Turecka v BRICSu.
Podle autorova mínění zájem Turecka o „nezápadní“ ekonomické a politické formáty posílilo zklamání z „evropské budoucnosti“. I když je pravdou, že výroky tureckých lídrů na adresu nezápadních formátů a Turecka měly spíše konjukturní charakter, bez konkrétních kroků.
Nicméně žijeme ve světě, který se velmi rychle mění. V zahraniční politice Turecka se mnohé řídí pragmatickými zájmy. Čísla mluví sama za sebe: obchodní výměna Turecka a BRICSu roste, i když méně, než ta se západními zeměmi. V roce 2017 se jednalo o 61 miliard dolarů.
Z úst bývalého tureckého vicepremiéra zaznělo, že BRICS založil Novou rozvojovou banku a k tomu, aby bylo možné se podílet na projektech BRICSu, je nutné být členem. A proto Turecko o členství přemýšlí.
Ve vztazích mezi zeměmi BRICSu je dostatečně silná snaha o to přejít na obchodování ve vlastních měnách. A to odpovídá rétorice Erdogana, který například vyzval turecké občany, aby se zbavili amerických dolarů.
Větší spolupráce s Tureckem, které bylo na summit pozváno jako předsedající země Organizace islámské spolupráce, by bylo v souladu se zeměpisným rozšířením skupiny, která, jak se zdá, může přerůst svůj hospodářský rámec. Například v Durbaně bylo na začátku července přijato rozhodnutí o vzniku Fóra zpravodajských komunit zemí BRICSu, které má pomoci v boji proti transnacionálním hrozbám. A to by mohlo zajímat potenciální zájemce o členství v organizaci.
Turecko je zainteresováno v řadě regionálních konfliktů, například v Sýrii a je možné, že by bližší spolupráce v rámci BRICSu umožnila rekonstrukci syrské ekonomiky. Doplnění další institucionální platformy v podobě BRICSu by pomohlo turecko-ruským vztahům v ekonomice.
Je zde celá řada témat pro spolupráci. Summit v Johannesburgu ukázal na narůstající roli BRICSu a jeho množností k nalákání nových účastníků, uzavřel článek Arješev.
Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.