Ty první na ně uvalil Západ a ty druhé vlastní ruská vláda se svou hospodářskou politikou a penzijní reformou.
Na začátku uplynulého týdne se v USA objevily nové informace o přípravě další sady amerických ekonomických sankcí proti Rusku. Ty by se měly podle navrhovatelů dotknout znova energetického a finančního sektoru Ruska anebo kybersubjektů v Rusku, což se může projevit na situaci rublu. Komentátorka listu Nězavisimaja gazeta Darja Garmoněnko napsala o ekonomických vyhlídkách Ruska.
Uplynulý týden skončil summitem BRICSu, který ve svém komuniké ekonomické sankce podle slov Vladimíra Putina odsoudil.
V mezinárodních vztazích pokračuje nejistota. I když EU a USA se dohodly pracovat nad problémem cel, tak zatím není jasné, jakým směrem se vydají vztahy s Čínou. Jsou zde obavy z toho, že Čína bude následovat Rusko a začne prodávat americké cenné papíry.
Mezitím se ruská vláda dostala do situace, kdy si protiřečí. Na jednu stranu činovníci mluví o tom, že se ruská ekonomika dobře adaptovala na vnější podmínky (sankce) a dobře nastavila svůj rozpočtový systém. Na druhou stranu ale vzniká dojem, že vláda panicky hledá další finanční zdroje, a proto přistupuje k nepromyšleným krokům. Na jakékoliv otázky potom (kuloárně) odpovídá: „Vždyť přece chápete, v jakých podmínkách žijeme?“
Výsledkem je, že se občané fakticky ocitají pod dvojitým tlakem sankcí. Musí se srovnat nejenom s dopady západních sankcí na ruskou ekonomiku, ale také s dopady rozhodnutí ruské vlády.
Například někteří odborníci mluví o tom, že právě přijaté zvýšení HDP z 18 na 20 % není v současných podmínkách nic víc než „střelení se do nohy“. Duma zvýšení přijala s platností od ledna 2019 a to má ročně přinést státu více než 600 miliard rublů. Daň se projeví na cenách, ale nejen na nich, ale například na snižování pracovních míst, snižování platů a podobně, jak se firmy budou snažit šetřit.
Ekonomika rostla v posledním kvartálu o 1, 8 %, ale odborníci příliš neplesají. Dnešní čísla prý odpovídají inertnímu růstu. A Rusko se takovém setrvačném vzorci bude nacházet dlouho.
Penzijní reforma v sobě také skrývá rizika. Například, jak tvrdí odborníci z Centra makroekonomické analytiky, pokud by se Rusku skutečně podařil technologický průlom (který slibuje a navrhuje Vladimir Putin – pozn. redakce), tak bude do roku 2035 v Rusku potenciálně bez práce něco mezi 9 až 11 miliony lidí, což nevylučuje sociální katastrofu.
Z vlády už zní poněkud mírnější varianty zvýšení penzijního věku. Pro ženy v 60 a ne v 63 letech a pro muže v 63 letech a ne v 65 letech.
Ve skutečnosti se vláda spolehla na starý trik, uzavírá komentář. Napřed občany vystrašila tvrdou verzí a potom ji změkčila tou, kterou měla v plánu od samotného začátku.
Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.