Americký prezident není protivníkem sankcí a je připraven je dál využívat proti Rusku. Opak znamená podlehnout iluzím.
Prezident USA Donald Trump není jenom bojovník ve washingtonské džungli, ale také přesvědčený zastánce globální hegemonie USA, píše rusko-americký odborník na mezinárodní vztahy Andrej Cygankov. A není tedy ani protivníkem sankcí proti Rusku. Respekt Trumpa k Vladimiru Putinovi není motivován stejnými zájmy, jen ideologickou podobností. Oba lídři ale rozumí dobře tomu, že společný jazyk neznamená souhlas. Trump je ochoten „naladit“ vztahy s Ruskem jenom za určitých podmínek – v případě, že se Rusko stane zemí, která bude USA pomáhat tlačit na americké konkurenty a která bude přijímat hegemonii USA.
V ruském odborném prostředí vidí stále nové americké sankce proti Rusku více méně jako otázku americké vnitřní politiky. Věří se v to, že se jedná o následek rusofobie establishmentu v Kongresu, v médiích a také v bezpečnostních strukturách. Jedni se spoléhají, že normalizace vztahů USA a Ruska bude spojená s konsolidací vnitropolitické pozice Donalda Trumpa. Další pak ve zlepšení nedoufají, ale sankce vidí také jako otázku americké vnitřní politiky a bojů v jejím rámci.
Cygankov píše, že tyto názory upouštějí ze zřetele, že Trump představuje přesvědčeného zastánce americké hegemonie. Trump sice kritizoval liberály-zastánce svobodného obchodu a liberály-zastánce demokratizační misie, ale to nebyla kritika izolacionisty, nýbrž velmocenského nacionalisty. A nacionalismus přestavuje tvrdé soupeření za svoje vlastní zájmy. Jde o normalizaci, kterou ale Trump spojuje s dobytím nových trhů a oslabením konkurentů. Nástroje k tomu využívá různé: politický nátlak, hrozbu vojenského vměšování a také sankce.
Ve světě, kterému dominuje dolar a americké korporace, mají tito plnit roli posilovatelů americké hegemonie. Trump není, píše Cygankov, protivníkem sankcí. Ideologicky i psychologicky je připraven k jejich aktivnímu zavádění nejen proti Rusku, Severní Koreji, Íránu a Turecku, ale i vůči těm z evropských spojenců, kteří nemají stejné mínění.
Neomerkantilismus Trumpa zatím nemá velké kritiky, ekonomika roste a strategie sankcí se USA vyplatí. Nezápadní země v čele s Čínou by se mohly bránit, ale zatím se k boji jenom chystají psychologicky i politicky. Evropané buď ustupují, nebo ukazují, že nejsou schopni svoje zájmy chránit. V případě, že se Trumpovi v listopadových volbách podaří posílit, lze očekávat větší tlak na Rusko, varuje Cygankov. Ruská odpověď bez ohledu na slova o „zrcadlových“ reakcích bude těžko symetrická. Ruská politika posledních let ve skryté sféře vojenské, informační a digitální totiž byla vedena vědomím o rizicích vstupu do symetrického střetu. Typická byla skutečnost, že Rusko na dubnové americké sankce symetricky neodpovědělo – zpočátku tvrdý zákon o sankcích byl v Dumě dost okleštěn.
V Kremlu mají tušení o možnosti nárůstu ekonomického tlaku USA na Rusko až k bodu, který premiér Dmitrij Medveděv nazval „ekonomickou válkou“. Odpověď na takové kroky nemůže přijít souběžně, což ale nevylučuje možnost ruské asymetrické reakce v oblastech, které jsou pro USA citlivé.
Za adekvátní ruskou reakci Cygankov považuje komplexní kroky s cílem dál reorganizovat mezinárodní politicko-ekonomické a finanční vazby, rozvoj a koordinaci vztahů s odpůrci amerického neomerkantilismu a také aktivní rozvoj vnitřního a regionálního trhu.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.