Za posledních deset let se v zemi ztrojnásobil počet ateistů, zřejmě se jedná o reakci na teokratické prvky Erdoganovy politiky.
Stále více Turků se stává ateisty, zjistila agentura pro výzkum veřejného mínění Konda, podíl Turků praktikujících islám se snížil z 55 na 51 %. Pozorovatelé to dávají do souvislosti s teokratickou politikou tureckého prezidenta Erdogana, napsala Deutsche Welle.
Podle počítačového odborníka Ahmata Balyemeze existuje v Turecku náboženský nátlak a lidé se ptají, zda je to projev skutečného islámu. Balyemez je ateistou už deset let, vyrostl v nábožné rodině, ale v určité chvíli se rozhodl pro ateismus. Podle něj se politici v Turecku vracejí do první éry islámu.
Turecký úřad pro náboženství v roce 2014 sdělil, že více než 99 % populace v Turecku se identifikuje jako muslimové, takže poslední zveřejnění dat společnosti Konda rozvířilo debatu.
Podle teologa Cemila Kilice jsou tato čísla správná. I když je 99 % Turků muslimy, mnozí z nich praktikují víru jenom v kulturním nebo sociologickém smyslu. Jsou kulturními, nikoliv duchovními muslimy. Definování zbožnosti je podle Kilice složitější, nezahrnuje jenom dodržování rituálů, ale jde o to, že daná osoba žije v souladu s určitými etickými a humanitárními hodnotami. Pokud se vezmou v potaz jenom lidé, kteří v Turecku praktikují islám, bude se jednat o více než 60 %, řekl dále.
Jak teolog míní, pravidelné modlitby se v Turecku staly otázkou loajality vůči politickému vedení země. Vztah mezi státem a náboženstvím je silný, takže i modlitby v mešitách reflektují politické názory lidí u moci. Podle Kilice však ateismus neznamená nedostatek v oblasti morálky, řada ateistů v tomto ohledu věřící předčí.
V posledních 16 letech vlády současného prezidenta a dřívějšího premiéra Erdogana turečtí představitelé stále častěji používají islám k ospravedlnění svých politických kroků, což zřejmě lidi vede ke stále častějšímu odmítání převládajícího výkladu islámu a roste u nich skepticismus, míní Kilic dále. Podle něj je tento skepticismus možným vysvětlením růstu ateismu v zemi.
Předsedkyně hlavní turecké asociace ateistů Selin Ozkohenová k tomu dodává, že se jedná o nechtěný důsledek Erdoganovy snahy vychovat v Turecku generaci pobožných muslimů. Nepovedlo se to, protože se náboženské sekty i společenství zdiskreditovaly. Pode Ozkohenové si lidé všimli i toho, že puč v červenci 2016 byl ve skutečnosti střetem mezi dvěma opozičními náboženskými skupinami, takže se řada lidí začala od náboženství distancovat.
V důsledku jsou dnes v Turecku lidé statečnější a otevřeně se k ateismu hlásí. Náboženský tlak je ale podle ní v Turecku stále silný – například v mešitách nebo komunitách, nejvýraznějším projevem toho je fakt, že v roce 2019 je v základních školách stále ještě povinná výuka náboženství.
Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.