Americký ministr zahraničí dělá politiku v souladu se svým evangelickým přesvědčením a s vírou v nadcházející apokalypsu.
Víra Trumpova ministra zahraničí je ve střetu s tím, co by měl jako ministr dělat, kritizuje Edward Luce pro Financial Times.
Mike Pompeo rád hovoří o tom, že má Bibli neustále po ruce. A zdá se, ironicky píše Luce, že má také terč s obličejem Baracka Obamy, do kterého hází jednu šipku za druhou.
Projev ministra zahraničí v Egyptě je běžná věc. Že v něm kritizuje bývalého prezidenta USA tak běžné není, ale není to bezprecedentní. To, že projev začne vyznáním vlastního evangelikánství, se snad dá ještě omluvit. Ale udělat tohle všechno najednou, to je tedy věc, která s diplomacií nemá nic společného. Mluvit k muslimům řečí, která je určená radikálním křesťanům, je neuvěřitelné.
Jenže, právě to je Pompeo, připomíná Luce. On skutečně pevně věří v apokalypsu. Tuto eschatologii navíc sdílí s viceprezidentem Pencem. Neustále hovoří o tom, že „je potřeba bojovat“, „vést boj“, „bít se“, „být součástí boje“.
Luce upozorňuje, že běžně by víra jednotlivce neměla být překážkou výkonu práce, ale v případě viceprezidenta Pence a ministra zahraničí Pompea ho svírá úzkost. Domnívá se, že jejich osobní víra je zcela v rozporu s tím, co by měli oficiálně dělat.
Oba deklarují svou náklonost k Izraeli, pokračuje Luce, oba nadšeně podpořili přestěhování ambasády do Jeruzaléma. Cílem je, aby Židům patřila celá Svatá země. Tvrdit, že přesun ambasády posílil naději na mír, je „poněkud problematické“. Jenže Pence i Pompeo se domnívají, že konec světa se blíží, tak co tomu trošku napomoci, že, píše Luce.
Pompeo Trumpa nijak nebrzdí, naopak. Kam jde Trump, tam ho následuje Pompeo. Z toho ovšem žádná útěcha neplyne.
Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.