Krom voleb čekají zemi splátky dluhů a potřeba finančních injekcí od MMF, což s sebou přinese růst cen zemního plynu, snížení státního rozpočtu či privatizaci státních firem. Je to volební program pro výhru ve volbách?
Ekonomka a analytička Jekatěrina Zolotovová píše pro web Geopolitical Futures o situaci ukrajinské ekonomiky. Podle jejího hodnocení země směřuje ke krizi.
Ukrajina prochází vnitřním zmatkem, který souvisí se zhoršující se ekonomickou situací. Hospodářské problémy jsou staršího data než revoluce roku 2014, po které následovalo povstání na východě Ukrajiny a anexe Krymu. Tyto události pouze posílily hospodářské problémy a vedly k rychlé reorientaci na Západ.
Minulý prosinec se země vyhnula katastrofě, když jí MMF přiklepl balíček v podobě čtvrtého asistenčního programu, který znamenal novou půjčku v hodnotě 3,9 miliard dolarů, z nichž 1,4 miliardy bylo vyplaceno. Podíl dluhu na ukrajinském HDP se blíží 70 % a taková pomoc je jenom obvazem na ráně. Podle hodnocení autorky bude rok 2019 pro ekonomiku země klíčový. Miliony občanů totiž ucítí dopady ekonomických reforem, které jsou s poskytnutím pomoci bezpodmínečně spojeny.
Oficiální statistiky vykreslují situaci růžově, jenže podle všech měření se ekonomická situace na Ukrajině blíží kritickému bodu. Zástupce OSN na Ukrajině uvádí, že sice jen 4 % Ukrajinců žijí pod hranicí chudoby, ale 60 % lidí žije pod úrovní životního minima. Ukrajinské ministerstvo sociálních věcí potvrdilo, že mezi roky 2014 až 2017 vzrostla chudoba v zemi z 8 % na 55 %. Některé reformy v ekonomice sice podporují podnikatele, ale nevedou ke zlepšení situace obyvatel země.
Problémem je inflace, která oficiálně byla v červnu 2018 něco kolem 10 %, ale spekuluje se o tom, že je mnohem vyšší. Ukrajinská média sledují ceny, například cena brambor se od začátku listopadu zvedla na dvojnásobek, cibule podražila o 115 %, zelí a mrkev o 60 %, červená řepa o 30 %. V důsledku inflace rostly také ceny dalších potravin a spotřebního zboží.
Zvláštní kapitolou je cena zemního plynu, která se od května 2018 zvýšila o 15 %. Do roku 2020 se má plyn prodávat za plnou tržní cenu, postupné zvyšování ceny má vést k MMF požadovanému zrušení dotací. Nyní Ukrajinci platí 40 % tržní ceny, v roce 2015 platili jen 15 %. Zásoby zemního plynu v ukrajinských úložištích poklesly na 43 % kapacity. Ukrajinci se musejí připravit na to, že za plyn zaplatí více – nebo přejdou na uhlí.
Tyto problémy, spolu s rostoucí vojenskou aktivitou, posilují emigraci z Ukrajiny. Podle údajů MMF v roce 2017 pracovalo v zahraničí kolem 2-3 milionů Ukrajinců. Celkem jich, podle OSN, žilo za hranicemi kolem 6 milionů, ale podle ukrajinské vlády jen 3,2 milionů. MMF považuje takovou míru emigrace za vnitřní politický problém.
Zolotovová uvádí, že emigrace momentálně vede k velkým frontám na ukrajinsko-ruské hranici v Uspence nedaleko Doněcku, ale podrobnosti o tomto migračním proudu jsou velmi málo známé. Situaci na této hranici mohly na začátku ledna ovlivnit pravoslavné Vánoce.
Je těžké určit, zda je nečinnost ukrajinské vlády ohledně řešení těchto problémů symptomem nebo příčinou. Kyjev je ale v každém případě podle mínění autorky stále více neschopen svým občanům pomoci. Vláda potřebuje finanční zdroje na zaplacení půjček z let 2014-2015 v hodnotě asi 17 miliard dolarů. Shodou okolností se jedná o stejnou hodnotu, jakou mají ukrajinské zlaté a devizové rezervy (17,7 miliard). Splatnost těchto dluhů spadá do poloviny roku 2019, kdy budou ořezány dotace na plyn, porostou ceny a budou se konat volby.
Jelikož hlavním bodem kampaně ukrajinské vlády je ruská agrese, Ukrajina navýšila výdaje na obranu. Podle informací Interfaxu se v roce 2019 má jednat o 16 % nárůst, v konkrétních číslech jde o 16 miliard dolarů, což je zhruba 5 % HDP. Rusko je pro vládu skutečnou hrozbou. Obdobnou hrozbou jsou ale i nadcházející volby. Prezident Petro Porošenko v roce 2015 sliboval, že „Ukrajina bude žít jinak“ a nyní bude muset voličům vysvětlit, proč jako o programu mluví o „armádě, jazyku a víře“.
Jakékoliv ukrajinské vládní úřady, proruské či protiruské, budou nicméně během roku 2019 potřebovat finanční injekci. Oligarchové peníze mají, ale nebudou je utrácet na Porošenka, píše Zolotovová. Takže MMF je pro Porošenka jedinou možností. Rozhodnutí o nových finančních injekcích od MMF padnou v květnu a v listopadu 2019 a jejich přidělení bude záviset na tom, zda vláda dokáže snížit státní rozpočet, zredukovat inflaci a udržet flexibilní kurz měny, privatizovat státní podniky a zvýšit ceny zemního plynu. Ukrajinští občané z toho radost mít nebudou a pro prezidentské kandidáty nebude jednoduché přesvědčovat voliče a zároveň si zachovat dobré vztahy s MMF. Jedno vylučuje druhé, což staví Ukrajinu do nezáviděníhodné situace výběru mezi možnostmi, které jsou všechny špatné.
Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.