Prezident Macron se chce tímto způsobem znovu ujmout politické iniciativy.
Mezi lidmi je hodně vzteku, popisují noviny Financial Times scénu z Rouenu, kde právě probíhá jedno takové setkání v rámci „národní debaty“. Komunistický zástupce hlasitě čte svůj projev o vzteku a vzpouře, další muž hovoří o tom, jak jeho otec zemřel v nemocnici, kde pro něj nikdo nehnul ani prstem. Vzkaz je jasný: kašlete na nás. Debata nemá žádný smysl.
Je to jedno z mnoha míst, které je živnou půdou pro hnutí žlutých vest. V jedné z částí Normandie je nezaměstnaných 20 % lidí. Kvetoucí průmysl se stal vzpomínkou.
Političtí oponenti Emmanuela Macrona si ovšem uvědomují, že vyvolání „národní debaty“ byl od něj chytrý krok. Vede znovu iniciativu a také mu to dovoluje být pořád v televizi. Starosta města Poissy říká, že toto je Macronova poslední šance si usmířit lid.
Debata bude končit v polovině března a už nyní o ní vláda hovoří jako o velkém úspěchu. Uskutečnilo se více než 6000 mítinků. To, že se Macron znovu chopil iniciativy, se pozitivně podepsalo i v průzkumech veřejného mínění.
Jenže je zásadní, co bude po debatách. Zda se skutečně něco změní, a otázka je co, když se názory v debatách tak liší, nebo jestli se uskuteční další kolo deziluze z Macrona.
Jako akutní patření je rozpoutání národní debaty vhodné a bere sílu žlutým vestám. Není ovšem možné zapomenout na dominantní téma: nespokojenost s tím, jak stát občanům vládne.
Macron dokonce uvažoval o vyhlášení referenda k určitým bodům, přičemž referendum by se uskutečnilo spolu s volbami do Evropského parlamentu. Ale politicky i ústavně je to obtížný krok. Francie je rozdělenou zemí, stejně jako USA či Velká Británie, upozorňují Financial Times. Je tu velkoměstská liberální elita a pak lidé z malých měst, kteří se cítí být ponižováni vládou.
Na mítinku, se kterým článek FT začínal, padá řada návrhů. Znovu otevřít vzdálené železniční stanice, zavést proporční volební systém, zjednodušit šílené formuláře a byrokracii.