Íránský prezident Ruhání odmítl nabídku amerického prezidenta k jednání. Trump má nejdříve zvrátit odchod USA od jaderné dohody a zrušit sankce.
Hasan Ruhání uvedl, že „kapitulace není naše mentalita a náboženství není věc k dohodě“. Avšak jednání s Trumpem íránský prezident zcela nevyloučil. Ovšem má podmínku – zvrátí odchod USA od jaderné dohody a zruší sankce proti Íránu.
Íránský prezident ovšem přiznal, že země je v těžkém stavu, zároveň ale zdůraznil, že země bude vzdorovat. Trump prý údajně na švýcarském velvyslanectví zanechal své poselství pro Ruháního. Právě Švýcaři totiž v Íránu zastupují americké zájmy.
Ruhání srovnal současnou hospodářskou válku USA proti Íránu s válkou proti Íránu a Iráku, která se odehrávala v letech 1980–1988. Íránský prezident ovšem přiznal, že srovnání není zcela přesné, protože v 80. letech nebyl problém s exportem ropy a spoluprací s mezinárodními bankami.
Íránský export je hlavním cílem amerických sankcí. Celkově byl oslaben obchod a to kvůli americkým sankcím v bankovním sektoru. Mezinárodní banky mají z USA strach a bojí se tím pádem financovat íránský obchod.
Jak se k situaci staví Německo, které je jedním ze signatářů jaderné dohody s Íránem?
Zástupce německé strany Zelených tvrdí, že by se do Íránu měl urychleně vydat německý ministr zahraničí Maas. Německá vláda se prý dostatečně nesnaží dohodu s Íránem zachránit. Na apely je situace příliš vážná. Musí nastoupit krizová diplomacie.